Učiliště ve Vinařicích vytřilo spolu s vedením věznice tento ojedinělý projekt. Škola je úspěšná v resocializaci lidí ve výkonu trestu. Dnes ji navštěvuje přibližně třista žáků. Vysvědčení jim ve čtvrtek předal hejtman Středočeského kraje Petera. „Vážím si toho, že odsouzení ve výkonu trestu mají zájem naučit se řemeslu a studovat. Dávají tak najevo, že se po skončení trestu chtějí zařadit do normální společnosti. Přeji všem, kterým dnes předávám vysvědčení, aby se jim to povedlo,“ vzkázal po předaní vysvědčení nejlepším studentům Petera.
Co se tady učí?
Škola svým žákům zajišťuje i další vzdělávání a kultuní zážitky. „Pořádáme koncerty, přednášky o sexuální, protidrogové, rodinné a další problematice. Škola se soustředila pouze na řemeslné a praktické obory vzdělání, jako jsou zahradník, kuchař, malíř, zedník, truhlář a podobně," řekl ředitel Karel Vodička."
Často zde můžete slyšet cizí řeči
Spolupracuje s řadou akademických autorit ve vzdělávání v oborech jako romistika, nebo školství. Ale i s odborníky na psychologii dospělých a neziskovými organizacemi. Využívá asistenty pedagogů především pro zvyšování gramotnosti a výuku českého jazyka. Velmi často tady totiž můžete slyšet vietnamštinu, romštinu, bulharštinu, nebo třeba ruštinu. V oblasti matematiky mají žáci velmi špatnou a regionálně nerovnoměrnou znalost získanou z předchozího základního vzdělávání.
To ale není všechno, ve vězení můžete udělat i vysokou!
Zajímavý je například příběh student Milana. Ten sice nebyl ve Vinařicích, ale jeho příběh je natolik silný, že stojí za to, abyste jej znali. Dnes čtyřicetiletý muž začal studovat již v roce 200 ve věznici Rýnovice. Z té docházel na Romskou střední školu. Když ho přemístili do Valdic, pokračoval ve studiu na biskupském gymnáziu Bohuslava Balbína, pedagogové dojížděli za ním a dalšími pěti studenty.
Po jeho dokončení začal studoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. A to všechno stále z vězení. Studium vysoké školy je už ale obtížnější. Nejprve musí student dostat svolení věznice a potom ho čeká dlouhá úmorná dřina. Do školy totiž dojíždí jen jednou za dva měsíce. Náklady spojené se studiem si odsouzený hradí sám. Musí tedy pracovat.
To je ale spíše ojedinělý příkad. Zde, ve Vinařících mohou odsouzení vystudovat alespoň učební obor a jejich návrat do běžného provozu potom není tak tvrdý.
