Vlastník Průhonického parku, Botanický ústav AV ČR, podává na Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci IROPu projekt památkové obnovy Průhonického zámeckého areálu za téměř 200 milionů korun.
Velké plány pro velkou zahradu
Pěstební opatření
Projekt má 15 částí a nejrozsáhlejší je obnova porostů a původní kompozice parku, na kterou je plánováno asi 70 milionů korun.
„Měli jsme teď ve spolupráci s jinými vědeckými organizacemi pětiletý projekt od Ministerstva kultury, kde jsme zmapovali původní představu a kompozici tvůrce parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, kterou bychom chtěli obnovit. Potřebujeme vykácet přestárlé stromy a zasadit nové," říká Miroslav Vosátka, ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.
Mezi prioritami je také obnova okrajových porostů a ošetření asi 3 tisíc stromů podél parkových cest, které představují nebezpečí pro návštěvníky.
Čtěte také: Výtvor hraběte Arnošta jako dokonalé místo pro výlet
Digitalizace naučných stezek
Podle ředitele ústavu je potřeba opravovat asi 20 km parkových cest, dřevěné mostky, park vybavit novými lavičkami, odpadkovými koši apod., což je dalších 30 milionů.
Na stezkách během pěti let možná potkáte 100 digitalizovaných bodů, kde si budete moct na chytrý telefon načíst informace o historii, promítnout možné průhledy atd. K dispozici budou samozřejmě průvodce parkem i v tištěné podobě. Na zámku i v infocentru v Rybárně najdou návštěvníci informace na dotykových tabulích.
Oprava nemovitostí v parku
Projekt zahrnuje opravu nemovitostí jako Rybárna, Česká chaloupka, Hájovna nebo Wachhaus. V Rybárně se plánuje nové informační centrum parku.
V České chaloupce tvůrci projektu plánují expozici pohádek, které se v Průhonicích natáčely, „pokud se nám podaří sehnat autorská práva,“ dodává ředitel Miroslav Vosátka. Další tematická výstava o mlýnech a mlynářích na Botiči se vybuduje v kamenném domečku Wachhaus nad rybníkem Bořín. Revitalizovat se bude i hájovna, kde by Botanický ústav rád organizoval ekologické vzdělávání pro děti formou workshopů.
Zámecký okruh
Opravovat se bude také největší nemovitosti, totiž vlastní zámek. V zámku mají majitelé v plánu vybudovat nový návštěvnický okruh, který bude zahrnovat jednak stávající expozici o životě a díle zakladatele parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, dále expozice o vývoji zahradního umění a introdukci rostlin a pak výstavu o vědě. Budou zpřístupněny sklepy, hraběcí vinotéka a konečně i pracovna pana hraběte.
Spojení parku
Vstupní areály
Plánuje se nové oplocení parku a revitalizace obou vchodů. Naprojektována je obnova hlavního vstupního areálu ve formě oranžérie, kde bude i prodejna rostlin. Jeden z podprojektů je vybudování nového záchytného parkoviště u vstupu do II. části Průhonického parku.
Spojení parku, bez průjezdu
Z toho vyplývá, že je počítáno s parkem jako s jedinou entitou, tedy bez silnice III.třídy mezi I. a II. částí Průhonického parku. O jejím plánovaném uzavření a odporu okolních obcí jsme již psali.
„Počítáme s tím, že uzavřeme silnici, a teď hledáme způsob, jak to udělat, aby cyklisti mohli silnici dál využívat k průjezdu, jako tomu je nyní. Pokud bychom projekt dostali, uděláme pravděpodobně ježky, kudy cyklisti projedou. U vchodu bude i možnost kola odložit, zamknout a jít se projít třeba na dvě hodiny do parku. Bude tam sezónní kiosek pro cyklisty se zahrádkou. Ve všech úvahách počítáme s uzavřením silnice,“ říká Miroslav Vosátka a vysvětluje své obavy: „Já mám hlavně strach, že v téhle zemi je možné s dobrými kontakty prosadit leccos. Za deset let třeba přijde někdo z nové a stále se rozšiřující aglomerace a řekne, že je potřeba mezi parkem vést čtyřproudou silnici. Ale pokud se nám to podaří uzavřít nyní, máme jistotu, že park bude od tlaku narůstající výstavby ochráněn. Jde o vyšší zájem, toto území má obrovskou hodnotu právě kvůli své kompozici.“
I hrabě chtěl jeden park
Téma silnice je stále silné a živé, na kraji předání silnice ještě nepotvrdili. Ředitel ústavu vypráví, proč měl původní majitel silnici uprostřed areálu: „Hrabě měl sice park rozdělený, v jeho době zde neproudily desetitisíce návštěvníků a park byl samozřejmě veřejnosti nepřístupný. Otvíral ho odborné zahradnické veřejnosti jednou za rok. Za druhé, II. část parku sloužila do r. 1927 hraběti jako obora a za třetí, cesta nebyla jeho. Snažil se ji koupit od sedláka z Dobřejovic, takže byl v podobné situaci jako my. My máme šanci ochránit park pro další generace.“
Ostatní projekty parku
Loni dostal Průhonický park peníze z Norských fondů na památkovou obnovu celého podzámčí, tj. na obnovu podzámeckého alpina, růžové zahrádky, a ostatních partií. „V zimě se dají kácet stromy, takže zatím je to taková destruktivní fáze. Já konečně vidím z kanceláře na rybník,“ pochvaluje si Vosátka a pokračuje s výčtem prací: “Na jaře začneme zase sázet, bude tady asi 40 tisíc nových rostlin, trvalkové porosty a keře, z toho zhruba 6 tisíc růží. Také vysadíme nové jalovce, které jsme museli vykácet pro jejich stáří. Spoustu rostlin přesluhuje, park má 130 let a smrky i jalovce pamatují jeho založení.“
Dotační titul
Majitelé a správci Průhonického podávají tento rozsáhlý projekt obnovy Průhonického zámeckého parku v hodnotě 200 milionů korun na Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na obnovu památek, kde jsou připraveny tři miliardy korun. Podpora je zaměřena na revitalizaci a zatraktivnění památek zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO, kam patří od roku 2010 i Průhonický park.
„Věříme, že peníze získáme, protože většina ostatních českých UNESCO památek již podobné projekty v minulosti dostala, včetně Kroměříže, Českého Krumlova a Kutné hory. Podáváme žádost na konci března a během léta budeme vědět, zda jsme uspěli. Některé věci už začínáme realizovat z vlastních peněz,“ říká Miroslav Vosátka.
