Hrad Houska
Hrad Houska je nejtajemnějším místem Česka vůbec a nachází se na severu při okraji Středočeského kraje. Za posledních 700 let byl hrad opředen nejrůznějšími záhadami. Hrad má ležet přímo na bráně do pekel. Je totiž postavený na skalní puklině, čímž měl zamezit vstupu zlých sil na zem.
Jeden z odsouzených na smrt vyměnil svůj pobyt v hladomorně za to, že prozkoumá bránu do pekel. Šel se tedy podívat do skalní průrvy. V polovině cesty si to ale rozmyslel a prohlásil, že co tam viděl, je nic proti pobytu v hladomorně. Podle jiné legendy se na Housce zjevuje postava v černé kápi mnicha, která nemá obličej a sleduje opovážlivce, kteří by chtěli hrad navštívit v noci nebo tu přenocovat.
Kamenný pastýř
Vůbec největší český menhir pochází ještě z dob Keltů. Nachází se při severním kraji Středočeského kraje, konkrétně u obce Klobuky na Kladensku. Keltové dokázali ovládat a využívat energetická magnetická pole ke svým záhadným rituálům. Menhiry používali nejspíš k lapání síly země. Menhir je vysoký tři a půl metru, dříve měl kolem sebe ještě dalších dvanáct kamenů, ty ale byly přesunuty jinam.
K menhiru se váže i známá pověst pastýře: Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však bát nemusíme, protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.
Intenzivně se českým megalitům věnoval RNDr. Milan Špůrek, který se snažil zjistit po vzoru zahraničních kolegů další souvislosti. Zjistil například, že u klobuckého pastýře 30. dubna při východu slunce překryje postupně sluneční kotouč horu Říp, a uvede tak počátek keltského svátku Beltain. Stejný úkaz se opakuje na začátku srpna, kdy začíná svátek Lughnasadh. Archeologové nicméně Špůrkovy závěry odmítli.
Hora Říp
Říká se, že každá oblast má svou centrální horu, přičemž tyto hory tvoří smysluplnou síť. Jejich význam nebo funkci ale dnes můžeme stěží odhadovat. Proč byla kaple na vrcholu Řípu zasvěcena svatému Jiří? V pověstech o tom není zmínka, zřejmě šlo o záměr křesťanů vymazat z paměti vzpomínky na původní kulty. Někde se to podařilo méně, někde více, na Řípu byli ovšem úspěšní. Hora Říp podle pověsti vyzařuje silné zóny pozitivity. Všeobecně přitahuje vzdělané a duchovně orientované osoby. Na hoře se ve vás probudí emoce a city kvůli silné zóně energie. Působí prý pozitivně na léčbu srdce a krevního tlaku, zbaví vás psychických problémů a otevře srdeční čakru.
Jméno boha najdeme v názvu jiné hory, která se vytratila z obecného povědomí, je to Velíz, hora boha Velese, ochránce stád a pastýřů. Velíz je asi čtyřicet kilometrů západně od Prahy, v jižní části křivoklátských lesů. Pokud budete postupovat Křivoklátskem na západ, dostanete se do zajímavé oblasti sahající k Plzni. Duchovním centrem při Plzni je Radeč.
O uctívaném bohu Radovi se zachovaly zajímavé údaje, jsou to však jen zlomky ze souvislejší mytologie. Bůh je popisován jako podivný skřet s oslíma ušima, kozí bradkou a velkými křivými zuby, který usilovně vozí kolečko plné kolomazi. Zabil údajně svých šest manželek. Když se udělá mlha, jejich bílé přízraky věší na lesnatých svazích Radče prádlo. Symbolem boha Rada je kruh a šestilistá růže. Na jeho počest se pekly koláče, takzvané radovance, mazané švestkovými povidly.
Je zvláštní, že všechna zmiňovaná místa leží podél jedné linie. Když si na mapě narýsujete přímku spojující horu Říp s Radčem, najdete na této trase kromě Velízu i jiné posvátné vrcholy, například Slánskou horu. V okolí této hory se nachází nejvíce stop po vztyčených kamenných stélách - menhirech.
Dalším významným bodem je Budeč, místo zasvěcení a poznání, sídlo bájného soudce Kroka a jeho tří dcer: Casi, Thety a Lubossy. Přímky můžete vést různými směry a najdete spojnice dalších nejméně tří posvátných míst. Kdysi snad tato místa tvořila záměrný topografický systém.
