Cukrovka I. typu není moc známá, protože je spíše vzácností. Převážná většina všech lidí má totiž cukrovku II. typu, která je vyléčitelná. Stačí jen neholdovat nezdravému stravování, kdy v jídelníčku převažuje cukr a samé nezdravé věci. Ale dovedete si představit, že se někdo s cukrovkou potýká už od svého děství? Důsledkem cukrovky pvního typu je úplná absence inzulinu v těle.
Cukrovka prvního typu vzniká u mladých a do té doby jinak zdravých lidí, podstatou nemoci je to, že si tělo z neznámého důvodu začne vytvářet protilátky proti buňkám slinivky břišní, která tvoří inzulin. Cukrovka I. typu je tedy z velké části onemocněním vlastní imunity.
Buňky slinivky břišní jsou protilátkami zabíjeny a produkce inzulinu při smrti těchto buněk začne klesat. Jenomže inzulin je hormon, který je nutný pro vstup cukru do většiny buněk. Takže co se děje v těle člověka s cukrovkou I. typu, je to, že místo aby byl cukr v buňkách zdrojem energie, hromadí se v krvi a uniká do moče.
Přestože cukrovkou prvního typu trpí jen 7 procent všech diabetiků v Česku, rozhodně by tento typ cukrovky neměl být opomíjený. Jak už bylo řečeno, tato cukrovka je autoimunitní nemocí. Není tak lehké ji včas rozpoznat. Už proto, že cukrovka se projeví až v momentě, kdy je zničeno 90 procent všech buněk produkujících inzulin. Přičemž rychlost zániku buněk bývá různá... K manifestaci nemoci dojde zpravidla po větší fyzické nebo psychické zátěži, jako je trauma, infekce, těhotenství. Začátek tedy bývá náhlý a často dramatický.
Jak se projevuje cukrovka I. typu?
Příznaky mohou být různé, ale mezi nejčastější patří ztráta váhy, často velká žízeň, která je následována častým močením a poté následuje zase velká žízeň. Je to způsobeno tím, že cukr je v krvi v nadbytku, uniká v ledvinách do moče a strhává s sebou vodu. Zvýšené ztráty vody pak nemocného dehydratují.
Projevuje se celková únava, časté bývá noční pocení. Někdy bývá stav doprovázený nechutí k jídlu nebo naopak nadměrnou spotřebou jídla. Když není včas určeno, že jde o cukrovku I. typu, může vše vyvrcholit zvracením, bolestmi břicha až bezvědomím. Tento stav se označuje jako hyperglykemické koma. Pokud k tomuto stavu dojde, neprodleně zavolejte záchranku.
Jelikož jsou buňky v těle nemocného člověka tímto typem cukrovky zničeny, musí dostávat inzulin do těla až po zbytek svého života skrze injekce. Pokud se léčba zahájí včas, zpomalí se zánik buněk a může se prodloužit období, kdy má nemocný alespoň zbytky sekrece inzulinu. Pokud jde o dietu pro diabetiky, musí ji dodržovat i lidé s cukrovkou prvního typu, nicméně na rozdíl od cukrovkářů II. typu se už nikdy nevyléčí úplně, ani kdyby jedli vzorově do konce života.
Nemocným s cukrovkou I. typu hrozí trvalé poškození cév - poškozují se cévky v očích, ledvinách a cévky, které vyživují nervy. Z toho plynou dlouhotrvající komplikace se zrakem, mohou se objevovat poruchy zraku nebo může dojít k naprosté ztrátě zraku. Dále poruchy nervů, například ztráta citlivosti některých částí těla, brnění končetin, bolesti břicha. Je zde riziko postupného selhání ledvin. Poškození hrozí nejen malým, ale i velkým cévám. Hrozí takzvaná diabetická noha.
Jak se léčí lidé s cukrovkou I. typu
Bylo už uvedeno, že zcela vyléčit se cukrovka I. typu nedá, musí se vždy dodávat inzulin po čas celého života. Každopádně musí být člověk komplexně léčen, inzulin musí být podávaný v určitých předem stanovených dávkách. Doporučuje se dostatek pohybu, správná dieta. Diabetik může jíst všechna jídla, nicméně je důležité správně je rozvrhnout a zásadní je také množství.
V jídelníčku by neměly chybět polysacharidy. S cukrem jde o to, aby příjem cukrů z potravy byl v rovnováze s podaným inzulinem. Tedy aby nedocházelo k výkyvům hladiny cukru v krvi. Diabetik musí také chodit na pravidelné kontroly očního pozadí, krevního tlaku a kontroly funkce ledvin.
