Ztráta krátkodobé paměti, ke které nemáme hluboký vztah, je jen začátkem. Postupně lidé s Alzheimerem přijdou o vzácné vzpomínky, o obrazy tváří svých přátel a rodiny a také o svou vlastní identitu. V poslední fázi této nemoci lidé přestávají chápat i význam slov a neví ani, jak se najíst.
Témata demence a Alzheimerovy choroby jsou aktuální v týdnu od pondělí 19. 9. do pátku 23. 9., protože probíhá Týden paměti. (Dříve pomerančový týden.) V Mělníku proběhne tato akce ve velkém stylu, pro veřejnost i seniory je připraven pestrý program. "Demence je větší soubor nemocí, z nichž se jedna jmenuje Alzheimerova choroba," otevírá debatu Jana Hostáková z Centra seniorů v Mělníku. "Alzehimer postupuje různě rychle, ale začíná ztrátou krátkodobé paměti, orientace v čase se zhoršuje, až po konečné fáze, kdy zapomínáme i na význam jednotlivých slov."
Na otázku, proč je program zaměřený v tak velké míře i na studenty, odpovídá organizátorka Týdne paměti Jana Hostáková velmi logicky: "Co nejdříve se musí začít s informováním a mazáním předsudků. Počet lidí nemocných demencí nebo Alzheimerem roste každým rokem. Kapacity zařízení, která o tyto lidi pečuje je naprosto nedostačující, navíc někteří lidé nechtějí dát své blízké do pečovatelského zařízení. Situace, kdy se člověk setká se zmateným a ztraceným seniorem na ulici, jsou čím dál nější. A protože čísla nemocných opravdu rychle rostou, je zcela běžné, že mají zkušenost s touto nemocí i z vlastní rodiny." S Centrem seniorů v Mělníku spolupracuje i policie, která v rámci programu vysvětlí, jak je dobré se zachovat v situaci, kdy potkáme zmateného seniora na ulici.
"Vyrobili jsme si gerontologickou vestu, díky které si bude moct 200 studentů, kteří jsou na přednášky a prohlídku pozváni, vyzkoušet. Jedná se o vestu se závažím, další závaží se přidává na ruce a nohy. Dostanou taky ortézy, klapky na uši a brýle zhoršující a rozostřující zrak, navíc si nasadí tlusté rukavice," vyjmenovává Jana Hostáková. "No a teď se zkuste podepsat, třeba na konkrétní místo...!" Projekt má zlepšit především mezigenerační porozumění, aby si byli všichni vědomi skupiny nemocných, která se neustále zvětšuje.
"Nemocní demencí jsou velmi individuální. Nedá se o nich říct něco v obecnosti, snad jen, že si zaslouží více porozumění a pomoci od svého okolí," myslí si odbornice. "Lidé se často ve stáří vrací k vzorcům, které si osvojili jako děti v domácím prostředí."
Pro všechny, kteří se setkali s nemocí tváří v tvář ve své rodině, máme jednu informaci, která není příliš známá: Dokonce i když nás přestane člen rodiny poznávat a nezná třeba naše jméno, obvykle mu pořád zůstává dobrý pocit, který má z naší přítomnosti. Proto je dobré v návštěvách nepřestat ani v pokročilé fázi nemoci.
"Máme klientku, za kterou chodí dcera každý den dvakrát. Bohužel ne každý má tu možnost. Návštěvy jsou velmi časté, ale máme i babičky, za kterými nepřichází nikdo, i když víme, že rodinu mají," komentuje pracovnice centra pro seniory.
Pravidelně organizujeme taky akci Čaj o páté, která má za cíl, aby se sešly rodiny nemocných, a to i ty, které mají své blízké v centru, ale i ti, kteří se o ně starají doma. Starání se o takového člověka je nesmírně náročné ve všech směrech, rodina má často pocit, že selhala a že je na všechno sama. Tyhle komunitní akce pomáhají o věcech mluvit, získat pocit sounáležitosti, ale i možnost vyměnit si cenné informace a poradit se společně.
