Před okny menzy jezdili zřízenci se sekačkami, z nebe se každou chvílí chystal spustit ohromný liják a já na dohled od strahovského stadionu zpovídal atletku, členku reprezentačního družstva a také rodačku z pražských Klánovic Elišku Klučinovou.
1) V Klánovicích už nějaký čas nebydlíte. Přesto, přechovávají ve Vás stále vazby k této městské části?
V Klánovicích to asi nepřestanu mít ráda. Bydlí tam moje mamka a sestra s rodinou, ke kterým jezdím na víkendy. Setkávám se zde i s dalšími členy rodiny. Zvykla jsem si i na klánovický les, do kterého chodím na houby. Ze života v Klánovicích mám stále plno přátel.
sedmiboj je lehkoatletická disciplína, která se skládá z běhu na 100 metrů překážek, skoku do výšky, vrhu koulí, běhu na 200 metrů, skoku dalekého, hodu oštěpem a běhu na 800 metrů.
2) Vaše atletická kariéra začínala v nedalekém Újezdě nad Lesy. Jste i nadále ve spojení s mateřským klubem?
Pouze tehdy, když někoho potkám na závodech. Mezi členy klubu mám sice stále kamarády, s trenéry se však už moc nevídám.
3) Kdy jste poprvé okusila denní tréninkový režim? Bylo to až v USK Praha?
Denní řád platil už na kladenském sportovním gymnáziu. V Újezdě to bylo ještě takové hraní s atletikou. Cvičili jsme dvakrát nebo třikrát týdně. Za to na Kladně se nám v jednom dni střídalo vyučování i s dopoledním a odpoledním tréninkem. V současné době podřizuji atletice už úplně všechno. Hlídám si odpočinek,spánek a stravování.
K největším úspěchům Elišky Klučinové patří stříbrná medaile na Juniorském mistrovství Evropy v Hengelu z roku 2007 a bronzová medaile z Halového mistrovství Evropy v atletice z roku 2015.
4) Kromě fyzické přípravy, volby stravování a odpočinku se na výsledcích sportovce může podepsat i jeho aktuální mentální rozpoložení. Jsou proto do přípravy zahrnuta i nějaká psychologická cvičení?
Součástí příprav na závody jsou i psychologické tréninky, které nám pomáhají zvládat určité situace. Učíme se například, jak se správně soustředit nebo jak „hodit za hlavu“ špatný výsledek.
5) Závodíte v sedmiboji. Jak se vyrovnáváte s neúspěchem v některé z disciplín, abyste špatnou náladu nepřenesla i do zbytku závodu?
Ubránit se tomu asi úplně nelze. U mě konkrétně je rozhodující skok do výšky, který patří k mým nejsilnějším disciplínám. Pokud pokazím úvodní běh přes překážky a ještě k tomu i tu výšku, „táhne“ se to se mnou celým vícebojem.
6) Všiml jsem si, že většinu osobních rekordů jste zaznamenala na kladenském atletickém stadionu. Vidíte proto souvislost v dosažených rekordech a skutečnosti, že v Kladně jste nějakou dobu trénovala?
Vyhovuje mi, že se kladenský závod koná už v pokročilé fázi sezony. Na jaře se u mě totiž projevuje určitá nevyzávoděnost. Do Kladna přijedou i známí, kteří by za mnou rádi cestovali i po Evropě, ale pro velkou vzdálenost si to nemohou dovolit. S takovou diváckou podporou se mi závodí mnohem lépe.
7) Přeskočíme z Kladna do Pekingu. Jak zdatní byli ve vytváření atmosféry čínští diváci?
Diváci byli zvláštní. Pokud závodil domácí nebo nějaký zahraniční oblíbený sportovec, dostalo se mu bouřlivých ovací. U ostatních závodníků to bylo odlišné. Atletovi se třeba i podařilo roztleskat stadion. Před započetím výkonu už ale tleskala jen jeho polovička a v rozhodujícím momentě to bylo jen pár vytrvalců. Přiznám se, že mě by to dokázalo uškodit.
8) Pamatujete si z mistrovství něco jiného než hotel a sportoviště? Měla jste vůbec volný čas pro cestování?
První týden po příletu jsem si léčila poraněnou achilovku, proto jsem kromě tréninků a hotelu skutečně nic jiného nepoznala. Po závodech jsem si ale dopřála výlet na Velkou čínskou zeď i k ostatním památkám.
9) Setkala jste se v Číně s nějakým omezením, spojeným s tamějším politickým systémem?
V Číně jsou například blokovány různé sociální sítě jako je Facebook či Twitter, dokonce i vyhledávač Google. V důsledku příjezdu sportovců na mezinárodní mistrovství jsme ale na hotelích a na stadionu mohli těchto služeb využívat. Po našem odjezdu však docházelo k jejich opětovnému blokování.
10) Šampionátem v Pekingu jste v podstatě uzavřela sezonu. Jak jste s uplynulým ročníkem spokojená?
Letos se mi vydařilo Halové mistrovství Evropy v Praze, na kterém jsem vybojovala bronzovou medaili. Nemohu však být spokojená se svou venkovní sezonou. Pro účast na halových závodech jsem nestačila doléčit některá svá zranění a připravila jsem se tím o větší část venkovní sezony. Proto v příštím ročníku budu halové závody vypouštět.
11) Máte v Čechách oblíbený stadion?
Sportoviště s tribunami pro tisíce diváků nejsou nic pro mě. Mám ráda přírodu, proto, když vidím nějaké stromy okolo sportoviště, je mi stadion hned sympatičtější. Vedle Kladna je to i atletický stadion Houšťka ve Staré Boleslavi.
