Práce bez přestávky a nonstop je známkou úspěchu. Ti, kteří pracují málo, jsou neúspěšní zoufalci, protože jejich práce buď není dobře placená, nebo je nebaví. Vážně to tak je?
Být akční a pořád "busy" je dnes prostě cool. Přesně z toho důvodu jsou tolik populární take away kávy. Protože když nemáte během dne čas ani na to, abyste si na chvíli sedli a vypili si kávu, žijete ten správný život!
Navíc při pití kávy v poklusu z meetingu na meeting stíháte vyřídit i několik důležitých telefonátů. Báječnou vymožeností jsou pak smartphony, které nám umožní být neustále online a vlastně tak nikdy úplně nevypnout z práce. Ale počkat! Je tenhle model vlastně opravdu efektivní?
Vědci si vyzkoušeli výzkum na vlastní práci
Z výzkumu z padesátých let, provedeném na jedné z amerických univerzit, vyplynulo, že vědec trávící v laboratoři 25 hodin za týden toho neudělal víc než vědec s jednou pracovní hodinou denně. 35 hodin týdně znamenalo dvakrát méně udělané práce než za 20 hodin týdně. Badatelé, kteří bádali 60 hodin týdně, toho vybádali nejméně!
Stejný systém realizují vysokoškolští studenti, kteří se učí denně maximálně 3 hodiny. Zbytek času věnují raději například praxi v oboru nebo jiné činnosti.
Platí to pro všechna povolání?
Je naprosto jasné, že jsou velké rozdíly mezi duševní a fyzickou prací. Samozřejmě, že kdyby měl zedník strávit v práci jen hodinu denně, neudělal by toho více. Jenže možná, kdyby pracoval každý den o hodninu nebo o dvě méně, na jeho práci by se to také projevilo pozitivně! Když máme více volna, jsme šťastnější a můžeme o práci víc uvažovat, lépe si ji rozvrhnout a pochopitelně máme i více energie.
Opravdu efektivní jsme 3-4 hodiny denně
Ať děláte cokoliv, každý den, pokud jste na tom dobře a jste zdraví, máte zhruba 3-4 hodiny, kdy jste velmi soustředění, koncentrovaní a zvládáte udělat velký objem práce. Zbytek hodin sice něco vnímáte, ale nadšení, efektivita a produktivita mizí.
