Věděli jste, že šťovík se pěstuje a používá i jako listová zelenina? Můžete si ho zasít na zahradě nebo prostě natrhat na louce.
Konkrétně jde o šťovík štítnatý a šťovík zahradní. Častěji využívaný je přitom právě první jmenovaný. Pokud uvažujete o špenátu ze šťovíku, nejspíše sáhnete po zahradním, protože je někdy označován právě jako špenátový.
Název šťovíku pochází ze starogermánského výrazu pro kyselou příchuť. Známý byl však už Egypťanům i Řekům a Římanům.
Proč je tak zdravý?
Šťovík je zdravý nejen pro svůj chlorofyl, ale také právě pro kyseliny v něm obsažené. Ty mají totiž pozitivní vliv na trávení, a to zejména pokud si dáváte tučné jídlo. Šťovík si pro jeho chuť a dostupnost oblíbila celá Evropa. Nejdříve chudší vrsty, ale postupně se šťovík probojoval až na stoly nejvybranějších restaurací. Ve Francii je stále velmi oblíbenou polévka ze šťovíku a lososa.
Listy této rostliny jsou zdrojem draslíku, vitamínu A, B1 a samozřejmě C. Kyselin obsahuje hned několik - kyselinu šťavelovou, antrachinony a další organické kyseliny.
Na co si dát pozor?
Právě kvůli vysokému obsahu šťavelanů může nadměrná konzumace této byliny v syrovém stavu způsobit zdravotní potíže! Obezřetní by měli být nemocní dnou, kojící ženy a ti, které trápí ledvinové kameny. Ale nejen ty, pokud máte zánět močového měchýře, buďte obezřetní ke všem kyselinám. Po důkladném ohřátí (uvaření, upečení) však nebezpečí mizí.