Boj cyklistů a pěších je snad věčný. Někteří chodci se pletou po cyklostezkách a nejsou zrovna dvakrát tolerantní, ne všichni cyklisté zase sesednou z kola, když jsou na chodníku. Jsou to prostě lidé, mezi nimi budou vždycky třenice.
Kde je jádro sporu?
Na nejfrekventovanějších hlavních pěších zónách v Praze 1 má být už od června plošně zakázána jízda na elektrokoloběžkách a běžných kolech. Dvě znesvářené skupiny bojují proti sobě už pěkných pár měsíců.
Na první pohled to dokonce vypadá, že vedení Prahy 1 "kope" hlavně za pohodlí turistů a nabídku pro jejich uspokojení. Jasně, snaha naplnit kasu by mohla být vlastně chvályhodná. Ale jde se tu opravdu proti světovému trendu, kdy se města naopak snaží podporovat cyklisty a nalákat tak lidi, aby se vzdali neekologických aut? A je to vůbec tak dramatické, nebo jde jen o nafouklou bublinu, do které se promítají vášně a strach z menších finančních příjmů jednotlivých stran?
Magistrát Prahy 1
"Nám se nápad na omezení cyklistiky v Praze 1 vůbec nelíbí. Myslíme si, že by se cyklisté měli podporovat," hlásí specialistka na tuto problematiku Sylva Švihelová z oddělení dopravy pražského magistrátu. "Je tady sice spousta cyklostezek a dalších projektů, které jsou v plánu. Ale ne přes centrum. S výkupem pozemků na cyklostezky by to vůbec nebylo snadné," myslí si Švihelová. Proti kroku Prahy 1 není jen magistrát, ale vcelku pochopitelně i Komise rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu.
- peníze od turistů za půjčení kol a větší nabídka pro ně
- průjezdnost centrem (důležité hlavně pro kurýry apod.) a propojení cyklotras
- egologie (méně aut)
- v centru se pohybuje mnoho lidí, kola a podobné dopravní prostředky jsou už příliš
- kola, segwaye a další jsou nebezpečné pro chodce
- když se povolí kola, za chvíli mohou centrem jezdit různé "pivní bary" atd.
Oba subjekty si totiž myslí, že je možné situaci řešit i jinak než zákazem kol na pěších zónách. Jak ale vlastně celý problém vznikl? Poměrně jednoduše. Po zákazu vjezdu segwayů do centra začali soukromí provozovatelé nabízet projížďky na elektrokoloběžkách. Jenže strážníci posuzují tyto e-scootery stejně jako kola a zákaz by tak měl logicky platit i na ně. "Policie tvrdí, že neví, jak to rozeznat. Ale podle mě se hlavně nechtějí zabývat legislativním procesem, jak to postihovat," je přesvědčená Sylva Švihelová .
Podle ní však mezi elektrokoloběžkou a kolem je velký rozdíl. Jiné je prý i elektrokolo, protože i na něm musíte někdy šlapat. "Je to spíš problém lidí, ne cyklistů. Vzájemná tolerance je potřebná stejně jako všude jinde." Magistrát však může Praze 1 jen sdělit své stanovisko, nesmí nijak zasahovat do rozhodnutí žádné městské části.
kolem Můstku Příkopy Staroměstské náměstí Hradčanská 28. října náměstí Republiky dolní část Václaváku
Co na to Praha 1?
"Vznikla fáma kolem toho, že budeme něco zakazovat. Ale tak to není," vysvětluje Richard Bureš, zástupce starosty pro oblast informatiky, dopravy a úklidu na Praze 1. Faktem však je, že policie požádala městskou část, aby zakázala vjezd cyklistů a elektrokoloběžek do centra s tím, že je situace neúnosná.
A je pravdou také to, že souběh chodců a cyklistů není v takto frekventovaném prostoru úplně šťastný. "Rada městské části jenom zadala odboru dopravy, aby odborníci posoudili situaci a nalezli kritická místa a následně i řešení. Případná omezení by se pak vztahovala jen na čas od desáté ranní do osmnácté večerní. Například v Bonnu, Mnichově nebo Londýně je to běžné dokonce od deváté ráno do deváté večerní," popisuje Richard Bureš.
Odborníky prý požádali i o hledání objízdných tras. Na konečný návrh je přitom čas měsíc, pak se bude třicet dní připomínkovat a zvažovat. "Nejde o boj proti cyklistům, ale jsem rád, že situaci mají v rukou lidé, kteří problematice rozumějí," uzavírá Richard Bureš, který se jen tak mimochodem zasadil o to, aby rada města návrh neschválila hned na první dobrou, ale aby situaci vyhodnotili specialisté.
Co třeba kurýr?
Rychlý kurýr na kole je dobrá věc. Jenomže v případě zákazu vjezdu do nějakých částí Prahy by měl takový poslíček docela problém doručit zásilku včas. Tím spíš, že dnes jsou schopni převážet i těžší náklad na takzvaných nákladních kolech. "Snažili jsme se tlačit na město, protože se nám tento nápad nelíbí. Cyklisté v centrech měst jsou samozřejmostí a nikomu nevadí," má jasno obchodní ředitelka společnosti Messenger Kateřina Ovesná.
"Během loňského roku jsme na kolech přepravili 93 tisíc zásilek. Města v zahraničí, jako jsou třeba Vídeň, Berlín, Graz, Cambridge, San Sebastian a další, podporují projekty, které snižují objem automobilové dopravy v centrech. Zároveň podporují právě i projekt nákladních kol, do kterého jsme zapojeni. Vnímáme to proto jako krok zpět. Věřím však, že to ještě zváží."