Psychologové tvrdí, že zatímco chronický nebo traumatický stres může naši psychiku negativně ovlivnit, normální stres – správně dávkovaný a správně zvážený – může mít naopak dobrý vliv. Adolescentům prý umožní osobnostní růst. Vědci také upozorňují, že způsob, jakým člověk stresové situace interpretuje, a nikoli sama zátěž, ovlivňuje to, jak stres prožívá.
Stres umí motivovat
Zdravý stres je podle odborníků motivující a naši mysl a tělo připravuje na nové výzvy, ať už jde o zkoušky, veřejná vystoupení nebo vzepření se tyranovi ve škole. Nezdravý je ten stres, který se jeví větší, než s jakým se dokážeme vypořádat. "Cokoli, co nás nutí pracovat na hraně našich současných schopností, je stresující, ale takto se učíme a rozvíjíme," říká americká dětská psycholožka Lisa Damourová. Rodiče by se proto podle ní měli naučit přijmout fakt, že jejich děti se nebudou vždy cítit dobře, což ale nutně neznamená, že je něco špatně.
Experti rovněž soudí, že to, jak sami studenti vnímají stres, tedy zda ho považují za nápomocný nebo škodlivý, ovlivňuje jejich výkon ve škole. Rodiče by proto podle odborníků měli svým potomkům pomoci interpretovat stres pozitivně místo hloubání nad negativy.
Záleží na přístupu rodičů
Podle Damourové je také zásadní, aby rodiče stresovou záležitost dokázali dětem představit v patřičném kontextu. "Například o písemce mohou říct: ukáže, jak teď znáš látku, ale ne to, jestli uspěješ v budoucnu, jestli tě má učitel v oblibě nebo ty jeho nebo jak máme my rádi tebe," uvedla Damourová.
