Jiří Kajínek a Dominika Myslivcová si vyměnili trička. Zpráva, která je vlastně naprosto zbytečná a pro normálně uvažující člověka s alespoň polovinou fungující hemisféry totálně mimo. Jenomže ono to má svoji hloubku. Alespoň v tom smyslu, že si zase uvědomíme, jak tahle země funguje. Že je možné, aby se pravomocně odsouzený dvojnásobný vrah stal celebritou první velikosti.
Kdo dnes zná lékaře, který má za sebou padesát úspěšných operací mozku? Kdo zná vědce, kteří objevili léky na zákeřné nemoci, komu něco říkají jména matematiků, z jejichž vědomostí těžím dodnes? Bude nás zřejmě jen nepatrná hrstka. Všichni ale víme, kdo je Jiří Kajínek. Ten "borec", kterého omilostnil náš pan prezident Miloš Zeman a o kterém soud kdysi řekl, že zastřelil dva lidi.
Ač tak někteří z nás oslavují jeho pomalu nanebevzetí přesto, že soud svůj výrok nezměnil. I dnes tedy platí, že nám po světě pobíhá muž, jehož minulost je černá jako noc. Je to velmi smutný obraz společnosti, která se tváří jako úžasně kulturní a znalá.
Takhle to u nás prostě chodí, takové my máme idoly. Těžko něco vyčítat blonďaté blogerce či příležitostné zpěvačce. Navíc, než ji odsoudíte, tak je fajn vědět, že za výměnou legendárního trička za její růžové stojí charitativní podtext. Ono zelené triko se totiž teď bude dražit a výtěžek poputuje na pomoc dětem z onkologického oddělení nemocnice v Motole. Pokud se chcete zapojit, udělejte to na jejím Facebooku nebo Instagramu. Co víc k tomu dodat? Snad jen to, aby to alespoň těm dětem přineslo něco pozitivního.
