I když by se po rozvolnění přísných opatření boje proti šíření koronaviru mohlo zdát, že jsme už ze všeho špatného venku, není to tak jisté - a hlavně jsou na světě země, kde covid-19 řádí i nyní mnohem a mnohem více, než jak poznamenal Českou republiku. Koronavirus ale ani u nás neútočí jen na fyzickou stránku člověka, ale i na jeho psychiku. A tady vědci objevili zajímavé souvislosti, které jistě většinu z nás na první pohled překvapí, ale už na ten druhý se budou zdát jako absolutně logické… Jak si s podobnou situací poradit lépe?
Sledujte seriózní média a nečtěte jen titulky
Již během vrcholící pandemie provedli výzkumníci z NUDZ několik internetových šetření, která přinášejí první výsledky. Mimo jiné se zabývali rolí médií, ze kterých lidé čerpali informace o aktuální situaci. Média si rozdělili do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv, tedy od médií veřejnoprávních, jako je Česká televize, Český rozhlas a zprávy ČTK až po média dezinformační. Zjišťovali také, s jakou četností respondenti tyto typy médií sledovali. Výsledky jejich pozorování pak začínají přinášet první výsledky.
Veřejnoprávní média pomáhají
„Prvního z internetových šetření se zúčastnilo přes 1,5 tisíce respondentů, kteří odpovídali na řadu dotazů včetně duševního zdraví a využívání různých médií. V souladu s očekáváním potvrdili, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů COVID-19 zvyšovala úzkost a depresivitu během epidemie. Zjistili jsme také, že pravidelnější sledování veřejnoprávních médií zlepšovalo celkový duševní stav, zatímco zvýšená důvěra ve zpravodajství více orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost naopak zvyšovala,“ popsal výsledky šetření náměstek pro vědu a výzkum NUDZ prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.
Čtení je prospěšné
„Negativní dopad na duševní zdraví byl výraznější u lidí, kteří se omezují pouze na rychlé orientování o dění čtením titulků, nežli u těch, kteří čtou články celé nebo si k nim ještě navíc dohledávají další podrobnosti a informace,“ doplnil Mgr. Petr Adámek, analytik výzkumného týmu.
Důležité je zapojit mozek...
Jak tedy v případě podobných událostí, které nás bohužel patrně neminou ani v budoucnosti, předcházet? Poměrně jednoduše, i když to chce vyvinout určité úsilí a také se o situaci skutečně aktivně zajímat. „Tento pozoruhodný nález by nabízel poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet. Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích,” vysvětlil profesor Horáček s tím, že zvláště u bulvárních až desinformačních médií jsou titulky nadnesené, značně zjednodušující a vyvolávají strach a obavy.
Řekni mi, koho volíš…
Vědci dále zjistili, že voliči různých politických stran reagovali na epidemii odlišně. PhDr. Ing. Veronika Fajmonová, Ph.D., členka výzkumného týmu se specializací na politickou psychologii, dosavadní závěry studie shrnula takto: „Lidé, kteří by volili vládní strany, tedy ANO a ČSSD nebo KSČM, která podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad na duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu.“ To profesor Horáček vysvětluje tím, že voliči vládních stran více věřii zaváděným opatřením a byli více v klidu než odpůrci vládnoucích stran. Ti na kroky vlády nahlíželi mnohem kritičtěji a nepřijímali jednotlivá opatření jako samozřejmě dobrá a nezbytná, což na psychické pohodě nikomu jistě nepřidalo.
Zvládáte nejistotu? Pak máte částečně vyhráno
Dalším pozoruhodným zjištěním je skutečnost, že míra, do jaké je člověk schopen tolerovat nejistotu, významně ovlivňovala dopad pandemie na duševní zdraví. „Schopnost zvládat nejistotu je osobnostní rys, kterým se různí lidé navzájem odlišují. Poslední desetiletí přinesla řadu problémů, které jsou spojeny s nejistotou: klimatickou změnou s globálním oteplováním počínaje, přes uprchlickou krizi až k pandemii COVID-19. Naše výsledky potvrzují, že zvyšování schopnosti tolerovat nejistotu, kterým se zabývá řada psychoterapeutických metod, může být důležitým faktorem, jak lze předcházet dopadům těchto problémů na duševní zdraví,“ uzavřel doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu.
Takže - kdybychom byli někdy v budoucnu vystaveni další podobné psychické zátěži, určitě stojí za to snažit se hledat skutečné informace a opravdu číst. Nesnažit se objevovat senzaci, ale seriózní zprávy. S volebními preferencemi to ale tak jednoduché nebude...
KAM DÁL: Z babiččiny kuchařky: houby rostou jako o život, připravte si z nich podle starých receptů třeba vynikající guláš
