„Představte si, že žijete ve společnosti, kde se o migréně mluví převážně jako o obyčejné bolesti hlavy zvládnutelné sklenicí vody nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Migrénu také často společnost vnímá jako jakési fňukání neschopných paniček či jako vrtoch hysterických či neurotických žen, které se nedokáží vyrovnat se stresem, případně jako výmluvu při odmítnutí sexu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.
Zlehčování a podceňování
Migréna má jednoduše pověst něčeho banálního a v podstatě smyšleného. Existují lidé s migrénou, kteří tento status quo rovněž zastávají, protože je jednoduše součástí jejich mentální výbavy, která jim byla společností vštípena.
„A potom si přesto, že zažívají intenzivní bolesti, opakovaně říkají – v souladu s všeobecným názorem – že to přece nic není. Čtyřikrát, osmkrát, patnáctkrát či dvacetkrát do měsíce jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi a do toho zažívají těžké pocity viny, méněcennosti či studu, že nejsou schopni se s migrenózními stavy sami vyrovnat. Tomuto procesu se odborně říká sebestigmatizace.“
Chybí jim vlastní zkušenost
Podle specialistky na destigmatizaci z Národního ústavu duševního zdraví Terezy Blažejovské je jednou z příčin takového stavu nedostatečné povědomí společnosti o tom, co migréna skutečně je. Právě nepochopení a nepřítomnost vlastní zkušenosti s nemocí vede okolí k jejímu podceňování a tlaku na nemocné, aby migrénu shazovali sami před sebou. Tato sebestigmatizace pak vede k tomu, že si pacienti nedojdou pro odbornou pomoc a trpí zbytečně dál.
Podle Terezy Blažejovské by změnu mohla přinést právě činnost pacientské organizace. „Změny postojů a emocí, které jsou s migrénou v naší kultuře a společnosti spojeny, je možné docílit mimo jiné otevřeným sdílením prožitků. Víme, že právě setkání s někým, kdo dokáže o své zkušenosti dostatečně otevřeně a smysluplně mluvit, má na stigma a jeho snížení velký vliv,“ doplňuje psycholožka.
Někdo si myslí, že bolest je normální
Podle neuroložky MUDr. Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zlehčuje nebo popírá své potíže asi třetina jejích pacientů, někteří zašli za lékařem až po dvaceti letech, kdy s migrénou žili bez jakékoli systematické léčby. „Jsou to především lidé, u nichž se nemoc vyskytovala v rodině, měla ji například maminka a oni to vnímají tak, že bolesti a další projevy migrény jsou normální a musí se vydržet,“ popisuje neuroložka.
Podle ní by pacienti měli zamířit k praktickému lékaři, ten je odešle k neurologovi a ten případně do specializovaných center pro léčbu bolesti hlavy – v Česku jich je přes 30. V centrech pomůže lidem s nejtěžší formou migrény například biologická léčba. „Pojišťovny proplácí již téměř dva roky biologickou léčbu specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ dodala lékařka.
Pokud se pacienti setkají s nepochopením u lékaře – což se vzhledem ke stigmatizaci onemocnění dle Migréna-help rovněž stává – je vhodné se na pacientskou organizaci obrátit.
Ohlašuje se tzv. aurou
O tom, že má migrénu, se například herec a autor projektu Gastromapa Lukáš Hejlík dozvěděl poprvé v optice. „Vůbec jsem netušil, že jde o migrénu. Vlastně mi to všechno vysvětlila až optometristka, která na to sama trpí – co je to aura a co znamená následná bolest. Doporučila mi zajít za neuroložkou,“ popisuje Lukáš Hejlík.
Aura a následné bolesti se u známého herce objevily kolem 25. roku věku, kdy ve 14 dnech prodělal celou sérii migrén. „Pak jsem měl asi 10 let pokoj. Teď jsem se vrátil ke stavu, kdy mívám migrenózní období celkem často a pak je zase proložené až třemi měsíci klidu. Záchvaty migrény jsou většinou vázané na akční, nervózní období,“ říká herec. Migréna se u něj ohlašuje nejdřív tzv. aurou a pokud si rychle nevezme lék – triptan – následuje po asi 20 minutách záchvat migrény. „Naštěstí ji nemívám tak dlouho, celá ta velmi nepříjemná bolest až na pár delších výjimek trvá hodinu.“
KAM DÁL: Bolesti v bederní části zad mohou být dost nepříjemné. Můžeme jim ale ulevit, vysvětluje MUDr. Marek.
