Jedna zajímavá statistika na úvod: potravinovou intolerancí trpí až pětačtyřicet procent lidí, ale zdaleka ne všichni o ní vědí. O co tedy vlastně jde? Za zapeklitým názvem se ukrývá snížená nebo žádná schopnost strávit určitý druh potravy nebo její část. Trávicí enzymy si zkrátka nedokáží poradit s určitými složkami jídla, které konzumujete, a to pak může nadělat ve vašem těle pěknou paseku.
Příznaky můžou klamat
Protože se intolerance projevuje poměrně rozsáhlou škálou příznaků, je těžké ji rozpoznat. Patří mezi ně bolesti břicha, nadýmání, nevolnosti, kručení v žaludku, zvracení nebo průjem, hubnutí, chudokrevnost, slabost a únava, ale také bolesti hlavy nebo nepravidelný tep. Jak sami vidíte, vyjmenované potíže můžou snadno zmást i zkušeného lékaře. V případě, že potíže přetrvávají delší dobu a krevní testy stejně jako například ultrazvuk neodhalí žádné problémy, měli byste se důkladněji zaměřit na to, co jíte.
Hlídejte si jídelníček
Příznaky, které jsme vyjmenovali, že mohou dostavit okamžitě, ale také až za několik hodin po snědení problémové potraviny. U opožděného nástupu příznaků je někdy těžké si vzpomenout, co jsme jedli, a tak bychom měli zaznamenávat svůj jídelníček. Problém je, že souvislá konzumace problematického jídla může vést až k chronickým zažívacím problémům, u kterých je pak velmi těžké jej s nimi spojit. Pokud je to i váš případ, pořiďte si v lékárně speciální test, který odhalí, které jídlo vašemu tělu nesvědčí.
Řešení je v životosprávě
Pokud máte podezření na potravinovou intoleranci, měli byste kromě návštěvy lékaře a vedení záznamů o jídle vyloučit ze svého jídelníčku potraviny, o kterých si myslíte, že vám škodí, a jíst více zeleniny, ovoce, bobulovin, semen, klíčků a ořechů. Porce si rozdělte na několik menších za den, jídlo jezte pokud možno syrové a při jeho konzumaci řádně žvýkejte. Jezte v klidu, bez spěchu a všímejte si, co s vámi jídlo dělá.
Nepleťte si pojmy
Přestože oba pojmy zní podobně, neměli byste si plést potravinovou intoleranci s alergií. Zatímco v prvním případě má vaše tělo problém strávit některé složky potravy, ve druhém jídlo určí jako cizorodou látku, které je potřeba se okamžitě zbavit. Následky alergické reakce jsou mnohem závažnější a v některých případech mohou končit anafylaktickým šokem až smrtí. Při silné alergické reakci dochází často a velice rychle k otokům krku, zčervenání kůže, silným bolestem břicha a zvracení. S takovým stavem si poradí jen zkušení zdravotníci, proto při podobných reakcích neváhejte volat záchranku. Mezi nejčastější alergeny patří mléko, vajíčka, pšenice (lepek), korýši, ořechy, ryby, sója, ale také koření nebo některé druhy ovoce.
