Moebiův syndrom
Moebiův syndrom je velmi vzácné genetické onemocnění. Ti, kteří jím trpí, nemají plně vyvinuté dva hlavové nervy. Kvůli tomu mají takzvanou obličejovou masku či kamennou tvář. Nemocní nemohou pohybovat mimickými svaly, tudíž se nemohou smát, nemohou polykat, žvýkat. První příznak se obvykle projeví již ve velmi brzkém věku – kojenec nemůže vlivem Moebiova syndromu sát mateřské mléko. Nemoc se nedá zcela vyléčit, nicméně dnes jsou lékaři schopni "kamennou tvář" alespoň částečně rozpohybovat. Nemoc je však třeba léčit dlouhodobě a intenzivně. Výraznou komplikací spojenou s Moebiovým syndromem může nastat ve chvíli, kdy nemoc postihne dýchací svalstvo.
Syndrom Alenky v říši divů
Slavný příběh Lewise Carolla znají skoro všichni – a nejen proto, že byl několikrát zfilmován, naposledy slavným režisérem Timem Burtonem. Méně znám už je však neuralgický syndrom, který poprvé popsal psychiatr John Todd v padesátých letech. Syndrom Alenky v říši divů nejčastěji postihuje malé děti, u lidí starších třiceti let je skutečnou raritou. Projevuje se migrénami a zkresleným vnímáním. Jedinec, u něhož je syndrom diagnostikován, může trpět vnímáním okolních předmětů ve zvětšených (makropsie) či zmenšených (mikropsie) rozměrech. Syndrom je nejčastěji způsoben poruchami mozku. Ale může být i důsledkem užívání LSD.
Progerie
Vzácná nemoc, která je však především v posledních letech stále více takříkajíc na očích. Lidé trpící progerií se většinou nedožívají vysokého věku, jelikož jejich organismus je „napadán“ symptomy, jež provázejí staré lidi – toto falešné stáří se přitom projevuje jak navenek, tak uvnitř těla. S progerií byl spojován protagonista filmu Podivuhodný případ Benjamina Buttona, který prožil život naopak – narodil se jako stařec a zemřel jako novorozenec.
Vlkodlačí syndrom
Rovněž syndrom lidského vlkodlaka či hypertrichóza. Jedna z nejznámějších zvláštních nemocí. Lidé, kteří trpí syndromem lidského vlka, se musejí vypořádat s hustým, tmavým ochlupením, jež se objevuje na místech, které neodpovídá věku, pohlaví – anebo vůbec ničemu. Tito lidští vlci, jak se jim občas přezdívá, tak mají nejčastěji chlupy porostlý obličej.
Stendhalův syndrom
Stendhal byl jeden z největších spisovatelů první poloviny devatenáctého století. Především za svůj román Červený a černý se k němu dodnes odvolávají mnozí významní spisovatelé z celého světa. Sympatie ke Stendhalovu dílu vyjádřil mimochodem i nejznámější český prozaik současnosti Milan Kundera. A co je Stendhalův syndrom? Porucha, která spočívá v nepřiměřené reakci na setkání s obzvláště silným uměleckým zážitkem, které údajně mladého Stendhala potkalo ve Florencii. Ti, kteří se musejí potýkat se Stendhalovým syndromem, jsou vystaveni úzkosti, zmatenosti, někdy i závratím či mdlobám.
Jeruzalémský syndrom
Jeruzalémský syndrom je spojen s nenadálou náboženskou mánií. Nejčastěji se samozřejmě objevuje u těch, kteří navštíví Jeruzalém. Ti si pak myslí, že jsou některou z biblických postav. Kdo by se chtěl o tomto syndromu dozvědět více, hledat může na poměrně netradičním místě – konkrétně u Simpsonových. Jeruzalémský syndrom totiž potkal Homera Simpsona.
