Včely na naší planetě žijí přes 80 milionů let. Jejich vývoj tedy začal ještě za dob dinosaurů. Z původních spíše vos se postupně vyvinuly chlupaté včely, které pomáhají rostlinám s opylováním. Jde o dokonalou symbiózu.
Jenže vlivem prostředí, nemocí a snížené obranyschopnosti, se populace včel zmenšuje. Přitom jim ubližují i samotní včelaři, kteří jim seberou všechen med a nahradí ho na zimu cukrem. Jenže v sacharóze, na rozdíl od medu, nejsou zdravé a pro včely potřebné enzymy a zvířátka tak slábnou.
Tomuto hmyzu dělají problém například i velká horka, která jsou kvůli změnám klimatu častější. Vysoká teplota jednoduše vysuší květ od nektaru, který sbírají. Radost včelám pochopitelně nedělá ani používání pesticidů. Jen pro zajímavost - v Číně už se musí opylování nahrazovat umělou náhražkou, což je dost neefektivní. Přitom kdyby ze světa včely zmizely úplně, lidstvu by zbývalo zhruba 5 let. Bez nich by totiž v podstatě nebylo co jíst.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích se zabývali tím, jak by mohli pomoci našim včelám. Přišli s nečekanou myšlenkou. Záchranou by prý mohla být sladkovodní řasa chlorela, která je zdrojem násobně více bílkovin než včelami opylovávané květy a obsahuje také CGF, tedy růstový faktor s hojivými účinky.
To ovšem není všechno. Tato zelená vodní krasavice nabízí i olej, spoustu chlorofylu a také bílkoviny, mastné kyseliny, vlákninu a polysacharidy. Podle výzkumu působí proti stresu, včely by tak byly více v pohodě. Složením a konzistencí je přitom až překvapivě podobná pylu.
Jak to vědce napadlo?
Stalo se to úplnou náhodou. Sledované včely si totiž chlorelu našly samy! Jeden z výzkumníků si totiž všiml, že po jarním proletu se vrací do úlu obalené zeleným pylem. Zkrátka si někde objevily chlorelu, která jim zachutnala. Není se čemu divit, včely si vždy vybírají květy s vyšším obsahem bílkovin. A pokud mají běžné květy 20 % bílkoviny, tak řasa jich nabízí až 50 %!
Tak začal výzkum, který mluví jasně: včely zelenou milují a když dostanou na výběr mezi cukrem a chlorelou, neváhají ani vteřinu. "Do úlu pak ukládají rousky z chlorely do oblasti pylových zásob," vysvětluje Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
Zelený med?
Včely klidně krmí své mladé zelenou chlorelou, jenže lidé by možná mohli mít se zeleným medem velký problém. Bylo by to něco nezvyklého a zákazníkovi by se to nemuselo tak úplně líbit. I tohle se však dá poměrně snadno vyřešit.
"Chlorela by se do úlu přisypala už brzy na jaře, třeba únor březen. Včely by ji pak stačily zpracovat dříve, než by se stáčel med. Tato řasa by jim pomohla nabrat sil a posílit celou populaci, a to až o 30 %," slibuje si od výzkumu Václav Krištůfek. To by tedy bylo něco!
