Na vrch Klepec pohodlně dojdete z Přišimas nedaleko Českého Brodu. V roce 1977 byl vyhlášen Chráněným Přírodním výtvorem a roku 2000 přejmenován na Přírodní památku.
Replika pohanské památky?
V roce 1920 byl odsud převážen, a to s velkými obtížemi, 280 kg těžký balvan do Českého Brodu. Došlo k tomu o rok později a autorem památníku Jana Husa v parku je Ladislav Šaloun, autor monumentálního sousoší na Staroměstském náměstí v Praze. Kolem centrálního kamene umístil kruh menších, a vznikla tak – možná záměrně, možná ne - jakási replika megalitické památky. Ovšem z historie víme, že právě Hus brojil proti pozůstatkům pohanství v Čechách.
Stádo ovcí už tu není
Na první části Klepce uvidíme zkamenělého Slouhu. Jméno tento kámen získal podle nápadného zaoblení, které připomíná shrbenou postavu služebníka.
Ještě v 19. století jej obklopovalo několik menších kamenů, kterým se říkalo „stádo ovcí“. Ty zmizely během roku 1843, kdy byly na stavbu tzv. Císařské silnice z Prahy na Kolín. V roce 1920 byla na balvan umístěna bronzová pamětní deska občanům obce Přišimasy, kteří padli během 2, svěrové války..
(Vydejte se také na výlet na kolínský vodojem a rozhlednu.)
Kameny pro Národní divadlo
Ve druhé části vrchu je 4 metry vysoký balvan Fůra sena. V roce 1844 se zde konal slavný tábor lidu. Shromáždění bylo svoláno sedlákem Josefem Klinderou a mluvilo se tu o diskriminaci Čechů na Rakousko-uherském území. V minulosti se tu těžila žula pro pražské Národní divadlo, na zdejší mýtině se hrálo během války divadlo a konala se tu turistická setkání.
(Také můžete vyzkoušet: Klid a pohodu kousek od Prahy.)
5 kapek rosy
K tomuto místu se váže několik pověstí. Podle jedné z nich tu stál hrad, v němž sídlila stará čarodějnice, a ta zaklela pasáka i s ovcemi.
A také tu prý někde u kamenů roste divotvorná bylina rosička. Objeví se snad jen jednou ročně v poledne. Na listech má pět kapek - a kdo se jimi natře, prodlouží si věk.