V Košicích a v Bratislavě byly v září 1933 nalezeny dva kufry, které obsahovaly části lidského těla. Zjistilo se, že oba kufry byly odeslány z Prahy. Pitva také potvrdila, že nalezené části těla patří jedné ženě. Byla usmrcena úderem do hlavy, pravděpodobně kuchyňským sekáčkem. Vrah oddělil hlavu od trupu a do bezvládného těla ještě bodal.
Kufry byly do vlaků naloženy v Praze
Dva dny po nalezení kufrů uspořádalo policejní ředitelství výstavku kufrů, spoléhalo, že je někdo pozná. Policisté doufali, že by si možná někdo mohl vybavit alespoň člověka, který dva kufry na nádraží nesl, případně že by se mohl přihlásit člověk, který kufry odborně opravoval. Oba kufry vážily dohromady 70 kilogramů, pachatel by jistě k jejich přepravě použil nějaký dopravní prostředek. Jenže policie tehdy nezajistila ani otisky prstů.
Výstava se stala naprostou „senzací“, policie měla problém udržet pořádek. Hlava mrtvoly byla druhý den ve všech novinách. Nakonec alespoň takto poznala dvě děvčata svou sestru Otýlii Vranskou, která se měla živit prostitucí. Její matka přijela do Prahy také, tělo Vranské jí ale neukázali, identifikace už nebyla potřeba.
Fantom ulice a doznání
Tehdejší tisk o případu hojně informoval, vedlo to však k tomu, že si novináři někdy dokonce vymýšleli a v tisku se objevovaly nepravdy. Policie během prvního týdne obdržela na 700 dopisů s různými indiciemi k dopadení vraha. Většina z nich se však ukázala jen jako snaha o poškození konkrétní osoby.
Do redakce deníku Polední list chodily také dopisy od takzvaného Fantoma ulice. Ten se přiznal, že potkal Vranskou v Perlové ulici. Měl ji vzít s sebou domů, ale když si řekla o peníze, došlo mu, že je to prostitutka. Jedna taková mu prý v minulosti ublížila, a tak ji omráčil a její tělo rozřezal podle obrázku lidské kostry. Kufry měl odvézt na dvoukoláku. Informaci o profesi Vranské přitom policie veřejnosti nesdělila. Navíc se přiznal k vraždě prostitutky Janotové a avizoval, že bude vraždit dál. Prý ho to těší.
Případ je dodnes živý
Znalci následně odhalili, že pisatelem je muž asi čtyřicetiletý, inteligentní s vyšším vzděláním. Dokonce přinesl některé z dopisů do redakce osobně. Nikdy ho však nedopadli.
Dodnes je každý případ, při kterém dojde ke čtvrcení oběti, srovnáván s Otýlií Vranskou. O nesmrtelnost případu se postarali zejména novináři, kteří někdy přicházeli s až absurdními spekulacemi o identitě pachatele i motivu. Jinak by případ nejspíš dost pravděpodobně zapadl mezi jinými, mnohdy mnohem závažnějšími.
Zdroj: kriminalistika.eu, wikipedia.org, muzeumpolicie.cz
KAM DÁL: Seriál ZOO: Haďákovy vize diváky nezaujaly. Prý se na to nedá koukat.
