Do myšlení těchto lidí bychom mohli nahlédnout mnohem hlouběji, kdyby dávní španělští dobyvatelé, kteří tuto oblast „navštívili“, nezničili všechno, co jim tehdy přišlo pod ruce. Knihovna, správní centrum, to vše padlo za oběť jejich barbarství. Přečkalo z velké části jen to, co bylo vytesáno do kamene a co později pohltila džungle. Ta v posledních desetiletích svá i mayská tajemství postupně vydává a my můžeme jen odhadovat, co všechno zůstane již navždy skryto. Značnou část vlastního životního prostoru a vlastních památek ale zničili Mayové sami.
Neuvěřitelné znalosti
Skvělá matematika, písmo, astronomické znalosti, umění – to všechno a mnohem víc vytvořily v prvním tisíciletí našeho letopočtu jednu z nejvyspělejších civilizací světa, která navíc vládla na svoji dobu vynikajícími znalostmi v oblasti medicíny či zemědělství. Tikal, Caracol, Palenque, Altun Ha, Copán – to byly tehdejší mayské městské státy, kde se podle všeho žilo víc než dobře.
Propracovaný systém zavlažování a distribuce vody zajišťovaly nejen podmínky pro přežití, ale také pro pěstování plodin k výživě lidí i zvířat. Duchovní útěchu nacházeli dávní Mayové v impozantních chrámech, světské radosti například v tak oblíbeném obchodování, v jakýchsi obchodních centrech, jak potvrzuje také server Science.
Nebylo všechno jen růžové
Co bychom dnes mohli Mayům vyčítat? Snad otroctví nebo lidské oběti bohům. Ani ty ale podle Allthatsinteresting nedokázaly nakonec zabránit pádu mayské civilizace, což je moment, který zajímá i děsí odborníky již doslova stovky let. Proč se to vlastně stalo a nemůže se to opakovat i v dnešní době? Jak se zdá, vědci se konečně přece jen dopracovali ke konečnému verdiktu.
Izotopy promluvily
Důsledné prozkoumání území v dnešní Guatemale, které bylo původně domovem starých moudrých Mayů, přineslo doposud jen tušené informace. Šlo o centrum velmi vyspělého života, který dosáhl svého vrcholu v šestém století našeho letopočtu. Jen o další tři stovky let později se ale stalo cosi podivného, co donutilo obyvatele dokonale propracovaných aglomerací opustit jejich domovy. Léta se mezi vědci hovořilo o tom, že šlo patrně o velké sucho, které domorodce vyhnalo do nových míst. Nyní mají konečně jistotu – ve svých předpokladech se nemýlili. Potvrzení našli na dně jezera na Yucatanském poloostrově.
Sucho ano, ale proč?
Nemá smysl pátrat po odborných postupech, jimiž vědci dokáží určit množství srážek, které dopadly na dané území před několika stovkami let. Můžeme ale jistě věřit jejich závěrům, které na základě izotopových analýz hovoří o výrazném poklesu srážkové činnosti ve sledovaném období, tedy v letech, kdy byla vyspělá mayská civilizace doslova rozprášena. Na jedinou odpověď ale okamžitě navazují další a další otázky. Co a proč vedlo k takové změně?
Patrně si za to mohli sami
Jedna z teorií, k tehdejším Mayům shovívavější, hovoří o možné změně atmosférické cirkulace spolu s poklesem frekvence tropických cyklón. Za to by vyspělá civilizace patrně nemohla. Pak je tady ale ještě další varianta, jež bere v úvahu změny vzniklé v okolí skvostných sídel vinou lidské činnosti. Konkrétně má jít o masivní odlesňování krajiny, které podle Chaacreek vedlo nejen ke zmiňované ztrátě vody, ale také obecnému snížení vlhkosti, a dokonce k destabilizaci půdních podmínek.
V takové situaci pak muselo nutně skončit perspektivní produkční zemědělství a lidé začínali živořit. V takové chvíli tedy nebylo nic naplat, pokud to nešlo jinak, bylo třeba přesunout se o dům dál. A právě tak tuhle situaci vyřešili dávní Mayové – jedni odešli, další dožili na místě ve zhoršených podmínkách. Žádného velkého dalšího rozkvětu se už ale tahle obdivuhodná místa nedočkala.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí.
