Obec Vonoklasy se nachází ve Středočeském kraji nedaleko Prahy. Noc z pondělí na úterý 13. února roku 1967 si tady pamatují všichni do teď. Vesničany probudil křik a nevídaná záře linoucí se od domu Jelínkových. Brzy bylo všem jasné, že dům je v plamenech, a začaly pokusy o uhašení, na místo dorazili hasiči.
Poté, co se jim povedlo zkrotit živel, se jim naskytl hrůzný pohled. Ve studni leželo bezvládné tělo otce a v domě byla zavražděná matka Stanislava Jelínka. On se mezi oběťmi ani na děsivém místě činu nenacházel. Našli jej později v sousedních Černošicích, kde seděl v oblečení potřísněném krví a vyčerpaný. Zasahující hasič Jiří Vondráček řekl: „Ten barák byl připravenej na to, aby v něm všechno, co mohlo hořet, bylo na jednom místě, aby nic nezbylo.“
Otec byl toho rána poněkud neklidný
První verze je ta, kterou předkládá seriál 30 případů majora Zemana ve 26. epizodě s názvem Studna. Jelínkovi se zde jmenují Brůnovi a také obec nese jiné jméno. Čin měl spáchat Brůna starší, dle seriálu zešílel, zabil nejdříve manželku a poté se synem posekali stromky a zapálili dům. Donutil syna, aby se pořezal a skočil do studny, kam následně skočil za ním. V seriálu vznikne ve studni lítý boj a synovi se povede přežít a dostat se ze studně.
Se sousedy byli na nože
Forenzní biomechanik Jan Straus však tuto možnost absolutně vyloučil. Jednak by druhá osoba, která by skočila do studny, tu první utopila, jednak byl skutečný Stanislav Jelínek nemocen a měl velmi slabé nohy. Jelínkovi byli se sousedy na nože, a to doslova. Došlo k bitce a pořezání, někteří účastníci museli být odvezeni sanitkou. Ono úterý měl být kvůli této události soud a mohli bychom se tak domnívat, že pan Jelínek starší, který byl tou dobou prokazatelně ve velkém stresu, vyřešil tíživou situaci takto. Příbuzní Jelínkových tvrdí, že by to své manželce nikdy neudělal. Tuto verzi však vylučují další poznatky, ke kterým se postupně dostaneme.
Verze o vrazích z StB
Další verzí bylo, že vraždila Státní bezpečnost. S touto teorií přišel sám Jelínek mladší prostřednictvím dokumentaristy Vratislava Horáka, kterému se měl svěřit, že jeho rodiče zabili lidé ze Státní bezpečnosti. Na místě se prý našel také ohořelý průkaz příslušníka StB. Celá akce měla donutit Stanislava Jelínka mladšího ke spolupráci, byl jaderným vědcem, o kterého měla mít zájem i Amerika. Tato verze se však nepotvrdila, žádný z hasičů, kteří byli na místě, průkaz estébáka nenašel. Jelínek ani nebyl takovou kapacitou, jak se později uvádělo. Byl pozván do Sovětského svazu, ale na rozdíl od jiných českých inženýrů, kteří byli pro Sověty cenní a dovezli jim celé rodiny, Jelínek mladší putoval po zkušební době zpět do Československa.
Vědcem v Sovětském svazu
Je zde ještě jedna věc, která by mohla ukazovat na StB, a to jsou dopisy, které Jelínek posílal ze Sovětského svazu, kde jako své nepřátele označoval konkrétní oblastní oddělení StB, prý mu tam měli dokonce zlomit nos. Z dopisů je patrné, že se chlubil, že má nyní styky s Ždanovem a KGB a proti estébákům je použije. Jeho dopisy jsou psány velice zvláštně, přeskakuje z jednoho tématu k druhému a střídá i styl písma, tu psací, tu zase tiskací. Vše má však háček, podle spisu tehdejší kriminálky StB do vyšetřování nezasahovala.
Mrazivé svědectví sestřenice
Novinář Jaroslav Mareš se o případ aktivně zajímal. Jednou se mu ozvala sestřenice Stanislava Jelínka z otcovy strany Maria Adamová-Vrbová. Dle svých slov nechtěně pomohla vrahovi s přípravou požáru, který měl zakrýt stopy. Vzpomíná, jak v osudné pondělí viděla mladého Jelínka belhat se s kolečkem, na kterém vezl chrastí a dříví. Když to paní Vrbová uviděla, rozhodla se, že mu pomůže. Tady si můžeme povšimnout také zvláštních vztahů v této rodině. Paní Vrbová bratrance pozdravila jak jinak než „ahoj“, na to on jí odvětil, že mu nemá tykat: „…bratranec, nebratranec, mi netykej! A pro tu bandasku si přijď hned, tetu už neuvidíš…“
Měl komplice?
Přes zjevnou aroganci zvítězila v paní Vrbové laskavost a ona pomohla svému příbuznému s nakládáním balíků slámy, které svážel k domu. Zbytky těchto stohů byly poté nalezeny na spáleništi.
Jelínek svou výpověď změnil dokonce třikrát, kriminalisté nakonec případ uzavřeli a jako vraha označili Jelínka staršího. Současné metody rekonstrukce případu však spolehlivě výpověď Jelínka mladšího vyvracejí. Vyšetřovatel Karel Malý, který měl případ také na starosti, však nikdy verzi Stanislava Jelínka mladšího neuvěřil, ani tomu, že byl ve studni. Naopak podle forenzního biomechanika Strause byl do studny Jelínek starší vhozen. Jeden z nejtajemnějších případů minulého režimu byl rozluštěn. Poslední otázkou je, zda se na činu podílel ještě někdo další, to už se ale asi nedozvíme.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: I s rakovinou pil a kouřil jako o závod: Herec Vladimír Dlouhý po sobě nechal dva malé syny
