Dědičnost je v mnoha ohledech stále opředena celou řadou tajemství a nedostatečně probádaných otázek. Díky moderní vědě už ale víme, po kom může být z větší části zděděna inteligence a na jaké nemoci má hlavní vliv přenos genů právě od matky, jak říká i tato studie.
Inteligenci máme hlavně po matce
Dědičnost inteligence je nesena na pohlavním chromozomu X. Z toho jasně vyplývá, že jde z velké části o dědičnost ze strany matky. U žen, a tím pádem i dcer, které mají dvojici chromozomů XX, však může být vliv mateřské a otcovské strany v rovnováze, protože jeden chromozom X pochází od otce. Kdežto u chlapce je chromozom X vždy zděděn ze strany matky a od otce získá chromozom Y.
Kvůli mutaci v některých genech může být i po matce dědičné vyšší riziko rozvoje ADHD. A to až dvojnásobně v porovnání s přenosem od otce.
Větší efekt může mít dědičnost ze strany matky
Má větší vliv mateřská, nebo otcovská strana? Podle znalostí genetiky vyplývá, že dědičnost od matky je o poznání výraznější. A to především díky mitochondriální dědičnosti. Mitochondrie jsou malé organely uvnitř buňky fungující jako takové energetické továrny, které mají vlastní genetickou výbavu. Z hlediska množení mitochondrií a rozšiřování jejich genetické informace do dalších buněk se vyvozuje, že pochází vždy od matky. Zjednodušeně tedy můžeme říct, že každé dítě je technicky příbuznější své matce než svému otci.
Rychlost tvorby vrásek máme po matce
A protože po matce zdědíme malé buněčné továrny v podobě mitochondrií, záleží na této dědičnosti i to, jak rychle se u nás budou objevovat projevy stárnutí. To zčásti ovlivňuje například to, jak rychle se tvoří vrásky, opotřebovávají klouby a podobně. Velkou roli však v tomto případě hraje i zdravá životospráva a užívání vhodných doplňků stravy či používání kosmetiky.
Dědičnost nemocí podle chromozomu X
Především u chlapců bývá dědičnost nemocí vázaných na chromozom X jasným dědictvím z matčiny strany. U holčiček je přitom šance na přenos v zásadě poloviční, protože získávají druhý chromozom X od otce. Jedná se například o nemoci, jako jsou hemofilie nebo barvoslepost.
Vypínání a zapínání genů
Aby to nebylo tak jednoduché, hraje u genů důležitou roli i to, jestli budou v "zapnutém" nebo "vypnutém" stavu. Efekt imprintingu totiž může hovořit ve prospěch otcovských alel nebo naopak ještě více podpořit matečné geny. Pokud se všechny zapnou ve prospěch kopie pocházející od otce, může být větší množství fyzických i povahových rysů původem právě od otce.
Zdroj: theconversation.com, livescience.com, studie, Wikipedia.org
KAM DÁL: Kočky prospívají zdraví: Pomáhají nám zbavit se stresu a snižovat vysoký krevní tlak.
