Příčinu vidí v tom, že Vysoká škola báňská po válce v Příbrami neměla pokračování a byla přesunuta do Ostravy, která měla ambice stát se novým průmyslovým centrem. "Je otázkou, jestli by se to stalo o dva roky později, kdy se v Příbrami rozjely uranové doly," uvedl autor expozice Josef Velfl.
Studenti moc nechápali
Dne 17. listopadu 1939 uzavřeli nacisté vysoké školy, popravili devět studentských funkcionářů a 1 200 studentů poslali do koncentračního tábora. Záminkou byla série podzimních studentských demonstrací proti okupaci. Velfl připomněl, že v Příbrami se na rozdíl od Prahy 28. října 1939 žádné masové demonstrace nebo projevy nesouhlasu nekonaly. Studenti báňské školy proto vůbec nechápali, proč skončili v takzvané ochranné vazbě. Dokonce si mysleli, že po převozu do Prahy budou propuštěni a zajdou si na fotbal.
"Ti kluci samozřejmě neměli peníze, takže dostat se zadarmo do Prahy pro ně byla obrovská výhoda," uvedl Velfl. Nikdo dlouho netušil, že budou do Vánoc vězněni na Pankráci a že 13 z 16 odvlečených studentů nakonec skončí v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. "Všichni přežili, ale ne všichni dostudovali," řekl Velfl. Nacistické represe během války postihly i profesory, z nichž pět za ně zaplatilo životem. Dva z nich spáchali sebevraždu.
Setkal se s hlavními aktéry
Nynější ředitel příbramského hornického muzea Velfl se o události kolem listopadu 1939 na Příbramsku zajímal už na konci 70. let, kdy se mu podařilo setkat se se všemi tehdy dosud žijícími hlavními aktéry. Získal i jejich fotografie, indexy a korespondenci z vězení. "Měl jsem štěstí, že jsem tehdy stihl vyzpovídat i některé z profesorů. Dnes už z nich nikdo nežije," dodal.
Část výstavy v Památníku Vojna, která se otevírá v neděli, je věnovaná také dění z listopadu 1989. Zahrnuje fotografie z klíčových mítinků, zápisy z jednání Občanského fóra a další písemnosti.
