Poslední vymírání lidstva se datuje na dobu před zhruba 66 miliony let, když planetu těsně u pobřeží dnešního Mexika zasáhl zabijácký asteroid. Mnoho vědců se obává, že by nás v budoucnu mohl čekat podobný osud. A ještě znepokojivější je, že na zániku planety mohou mít podíl lidé.
Podle geofyzika z MIT Daniela Rothmana má lidská činnost potenciál narušit globální uhlíkový cyklus a spustit 10 000 let trvající ekologickou katastrofu. Vědec již dříve zveřejnil své děsivé předpovědi, které by se podle něj mohly stát realitou do konce století.
Tisíce let katastrof
V jedné studii publikované v časopise Science Advances Rothman analyzoval změny uhlíkového cyklu za posledních 540 milionů let, včetně posledních pěti masových vymírání. Použil to k určení „prahu kapacity“. Domnívá se, že podmínky na Zemi jsou příliš nestabilní na to, aby se na planetě udržel život déle než pár desítek let.
Na základě svého výzkumu profesor Rothman tvrdil, že Země by mohla začít „panikařit“ do roku 2100, což by vedlo k celoplanetární katastrofě, která by mohla trvat až 10 000 let. Své obavy zopakoval v novém rozhovoru pro The Times of Israel. „Pokaždé, když došlo k významné události v historii života, došlo také k velkému narušení životního prostředí. Jsou to spojené nádoby.“
Kyselé a nehostinné místo
Uhlík se pohybuje mezi biosférou planety, pedosférou, geosférou, hydrosférou a atmosférou. Spolu s koloběhem vody a cyklem dusíku je tento proces klíčový pro udržení života na Zemi. Vědce z Massachusettského technologického institutu znepokojuje množství uhlíku, které se ukládá do oceánů v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených člověkem.
Příliš mnoho uhlíku v oceánu činí vody příliš kyselými a potenciálně nehostinnými pro mnoho druhů. Podle profesora Rothmana byly nejméně čtyři z pěti minulých hromadných vymírání spojeny se zvýšenou rychlostí změn uhlíkového cyklu.
Zdroje: redakce, topdesat.sk, topky.sk, science.com
KAM DÁL: Cestovatel časem Noah ukázal ve videu svoji pravou tvář a vysvětlil, jak je to všechno doopravdy.
