Architektura dává městům tvář a atraktivitu. Významné stavby z minulosti se stávají cílem zájmu milionů turistů po celém světě a moderní architektura si získává čím dál větší pozornost. O to větší radost přichází, když pod uznávaným architektonickým dílem najdeme český podpis. Existuje totiž hned několik osobností, jejichž přínos je doslova světový. O koho jde?
Jan Kaplický
Kdo by si nepamatoval Kaplického návrh Národní knihovny. Vítězný projekt tzv. chobotnice rozdělil společnost a Praha díky zabedněnosti zdejší politické garnitury přišla o příležitost vytvořit futuristické dílo z architektonické kanceláře tehdy světově uznávaného českého architekta Jana Kaplického.
Tento návrh však nespadl z nebes. Kariéra již zesnulého Jana Kaplického se může pyšnit několika realizacemi, které fascinují milovníky architektury po celém světě. Muž, jehož druhým domovem se stala Velká Británie, netvořil jeden dům za druhým, ale o to zajímavější architektonická díla dnes stojí na území Spojeného království.
Vizionář, jehož styl byl nezaměnitelný, tak připomíná svoji genialitu skrze obchodní dům Selfridges v Birminghamu, West India Quay Bridge v Londýně a prestižní cenou (Stirling prize) ověnčenou stavbou centra pro novináře na londýnském hřišti Lord’s. Jednou z posledních realizací je prestižní Ferrari Museum v italské Modeně. Předtím, než založil s architektem Davidem Nixonem studio Future Systems, se podílel s jednou z největších hvězd moderní architektury Richardem Rogersem na tvorbě prestižního Centre Georges Pompidou v Paříži.
V Praze je k vidění pouze jedna vila, kterou realizoval ještě před svou emigrací v roce 1968, ale plánované stavby zmiňované Národní knihovny, koncertního centra v Českých Budějovicích či golfového klubu v Konopišti zatím nestojí. Je otázkou, zda nezůstanou načtnuty pouze v krásných vizualizacích.
Eva Jiřičná
Když hovoříme o úspěchu Jana Kaplického ve Velké Británii, nelze opomenout ani významnou českou stopu, kterou vyšlapala architektka a designerka Eva Jiřičná. I pro ni se stala Anglie druhým domovem a většinu jejich uznávaných realizací najdeme na britských ostrovech.
Její asi nejznámější stavba je autobusová stanice Canada Water, obchody značky Joseph v londýně či přístavba univerzitní knihovny v Leicesteru. V roce 1991 vytvořila v Londýně i tři mosty a za svůj podíl na podobě britské architektury získala ocenění Řád Britského impéria.
Na rozdíl od Jana Kaplického však stihla vytvořit hned několik architektonických děl na území České republiky. Jedním z nich je Kongresové centrum ve Zlíně, oranžérie Královské zahrady na Pražském hradě či Hotel Josef na Starém Městě v Praze. V jejím portfoliu je toho však mnohem víc. Pravděpodobně se Praha dočká další její realizace v místě bývalé telekomunikační ústředny na Žižkově, kde vzniknou tři její obytné věže.
Jan Magasanik
Vyvážit dvě veličiny světové architektury s českými kořeny lze díky velkému talentu také mladými jmény. Jedním z nich je Jan Magasanik. Ten se po studiích v Liberci a pracovní zkušenosti v pražském ateliéru Doležal a Malinský přestěhoval společně se ženou do Kodaně, kde začal pracovat v prestižním architektonickém studiu BIG.
Dnes se tak může ve velmi mladém věku pyšnit podobou dánského pavilonu na Expu 2010 v Šanghaji či Muzeem moderního umění ve Varšavě. Další významnou realizací je Kulturní centrum MECA ve francouzském Bordeaux, Dánské námořní muzeum v Helsingoru či sociální byty v Orestadu.
Eva Le Peutrec (Hendrychová)
Dalším pro Čechy možná ne tolik známým jménem je Eva Le Pautrec. Ta si získala světové uznání velmi brzy po dokončení studií architektury. Od roku 2005 je silně spjatá s čínským prostředím, kde navrhuje mrakodrapy, kancelářské budovy, obytné čtvrti a kulturní a sportovní střediska. Její unikátní tvorba si získala takové renomé, že v architektonických soutěžích získala skalp i mnohem větších a prestižnějších architektonických studií.
V nedávné minulosti dostala nabídku řídit architektonickou pobočku studia slavné Zahy Hadid, ale tu Britové nakonec v Číně vůbec neotevřeli. I tak se jedná o jeden z největších talentů světové architektury a Česká republika se může zase jednou hrdě chlubit cizím peřím.
A co ostatní?
Českých architektů, kteří slaví úspěch ve světě, je hned několik. Když k tomu připočítáme osobnosti, jejichž tvorba sahá hluboko do 20. století, otevírá se tak prostor pro další díl článku, kde zmapujeme i další méně či více známá jména české architektury, jejichž domy zkrášlují města po celém světě. Příště se tak podíváme na tvorbu manželů Bendových, studia CMC Architects, Stanislava Fialy a Jana Letzela.
