„Musím říct, že jsem si vybrala opravdu báječného manžela - nebo on mě, to vlastně ani nevím. Prostě se k sobě hodíme a i když jsme se brali mladí a všichni kolem nám radili, abychom ještě počkali, jsme spolu stále šťastní už osm let,“ pochvaluje si Kateřina svoje manželství, i když začátky byly velmi těžké právě vinou matky jejího manžela.
Tchyně proti všem
„Pavla, tedy moje tchyně, nikdy nedovolila, abych ji oslovovala mami nebo maminko, protože - jak říkala - má jen jedno dítě, a to je právě její syn a můj muž Pavel. Samozřejmě se jmenuje po mamince a ona se nemohla smířit s tím, že by patřil nejen jí, ale také (nebo teď už hlavně) mně. Dlouho byla rozvedená a Pavel byl jejím jediným společníkem. Ještě než jsme se vzali, vymýšlela si nejrůznější příběhy, které nás měly rozdělit. Jednou to dokonce zašlo tak daleko, že hledala v matrikách, jestli náhodou nejsme příbuzní. Přece jen v poměrně malém městě by to nebylo nic tak zvláštního. Jenomže žádný z jejích plánů nevyšel a Pavel trval na tom, že se máme rádi a chceme se vzít.“
O náhody nebyla nouze...
„Co mohla dělat? Nakonec na oko kapitulovala, ale 'docela náhodou' se najednou objevila u nás ve firmě. Sice na jiném oddělení, ale jídelnu a společné prostory jsme využívali všichni. A pak jsem teprve poznala, co je v ní ukryto zášti a zloby. Nemohla jsem promluvit se žádným kolegou, aby se o tom bleskurychle nedozvěděl Pavel. Okamžitě mu volala a vůbec jí nevadilo, že jako řidič autobusu opravdu nemůže stále telefonovat,“ svěřila se se svými starostmi s novou příbuznou Kateřina. Naštěstí bylo ale její manželství dostatečně pevné a ustálo i takové mateřské zásahy.
Lest na tchyni
„Jednou jsme se s Pavlem dohodli, že na Pavlu připravíme past. Sešli jsme se s Markem, jeho kamarádem z dětství, a domluvili si lest, kterou naštěstí neprohlédla. Pod záminkou, že jdu s kamarádkou na víno, jsem se s manželem před tchyní domluvila, že přijdu druhý den později domů. A hra byla rozehrána, to bylo jasné hned, jak jsem uviděla její pátravý pohled. Pak už jen stačilo, aby na mě po práci Marek jakoby nenápadně počkal ve vedlejší ulici a odjeli jsme spolu pryč. Kam? Jen k nám domů na druhý konec města, kde už čekal Pavel a společně jsme se těšili, co se bude dít. A nemuseli jsme čekat dlouho.
Rozzuřená maminka a rozhodný manžel
„Ani ne za půl hodiny doběhla domů Pavla a ještě mezi dveřmi začala křičet. Co říkala a jaká jména mi dávala, to ani nebudu opakovat. Jedno je ale jisté - potřebovala Pavlovi dokázat, že měla celou dobu pravdu,“ vzpomíná na okamžik pomsty Kateřina, která ale přiznává, že to nebyl vůbec příjemný zážitek. Pavel se k tomu ale postavil znovu jako pravý manžel, i když hrál máminu hru s ní, což ona nemohla tušit. „Na oko se rozčílil, dokonce shodil na zem skleničku, až se rozbila. Pro tak šetrného člověka to muselo být velké přemáhání, ale zvládl to. Nakonec zakřičel: „Tak to ne, naše dítě nebude vyrůstat tam, kde se Katka schází s jiným chlapem. Beru to místo v Berouně a okamžitě se stěhujeme.“
Šok byl obrovský
„Na tchyni bylo vidět, že by se v ní v tu chvíli krve nedořezal. Její milovaný syn se chtěl stěhovat sto kilometrů daleko a navíc ve chvíli, kdy se právě dozvěděla, že bude babičkou. Celá hra splnila svůj účel. Ten den sice s bouchnutím dveří odešla o patro výš, kde bydlela, ale hned druhý den za mnou přišla v práci a začala vyzvídat, jak to mám s tím chlápkem, co na mě čekal, vysvětlovala mi, že teď musíme s Pavlem držet pohromadě a jak to malé bude potřebovat oba rodiče a ona nám přece ráda pomůže, smála se Kateřina při vzpomínce na tchynino obrácení. Ta sice byla zklamaná, když jsem jí prozradila, jak se věci mají a že zatím ani žádné dítě nečekáme, ale naštěstí si uvědomila, o co by mohla přijít. Od té doby vycházíme dobře. Neříkám, že se občas nepřežene nějaký ten mrak, ale nikde nesvítí sluníčko každý den.“
Nečekaná dohra
A jakou měla celá lest na tchyni dohru? Naštěstí víc než šťastnou. Ve chvíli, kdy Kateřina Pavle sdělovala, že není těhotná, jak Pavel v hrané zlosti jakoby náhodou prozradil, sama netušila, že to není pravda. Za bezmála devět měsíců tak už spokojená tchyně a hlavně babička se mohla pochlubit první vnučkou, pro kterou by dnes udělala doslova cokoliv.
(v příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)
KAM DÁL: Muž tvrdí, že cestovatelé časem existují. Má důkazy.
