Už před lety mne zaujaly bohaté tylové sukýnky, které jsem nikde jinde neviděla. Na webu jsem si všimla širokého záběru od pletených šál a čepiček až po šité šatičky a kabelky. Kolik času zabere ušít jeden z takových unikátních kousků?
Je to velmi různé, některé sukně mám hotové za hodinu, na některé mi pomalu nestačí ani den. I když o mně známí tvrdí, že stíhám nestihatelné, musím mít několik pomocníků, protože práce už je opravdu na jednoho člověka příliš. Je nutné si uvědomit, že šitím to zdaleka nekončí. Od chvíle, kdy zboží vznikne, až do doby, než ho zákazník dostane, urazí dlouhou cestu.
Práce začne návrhem modelu, pak musím sehnat vhodný materiál, výrobek ušít, vyfotit, fotky ořezat a upravit v počítači, vystavit výrobek na svůj e-shop a na Fler. Když si ho někdo objedná, musím pohlídat platbu za objednávku, dohodnout způsob doručení, pak výrobek vzít, zabalit, dojít s ním na poštu a doufat, že v pořádku dorazí.
Pak je teprve konec jeho dlouhé cesty. A tak jsem občas v práci třeba i 15 hodin denně a v hlavě mi zní písnička z večerníčku: “…nestíhám, nesvačím, nestihnu to, nestačím. Promiňte vážení, mám veliké zpoždění!“ To zná asi každý podnikatel.
Všimla jsem si, že vyrábíte také čelenky, brože a náušnice s motivem psů a kočiček. Je to inspirace z vašeho života? Máte doma psa nebo kočičku? Plánujete motivy i dalších zvířátek, nebo je to spíše ojedinělé?
Sama mám pejska – je to střední pudl, který ovšem vůbec jako typický pudl nevypadá. Stříhám ho sama doma a je to živel, který buď hrabe něco na zahrádce, anebo se mnou lítá po venku. Jeho nevyčerpatelnou energii bych potřebovala! A i proto, že mě stojí spoustu času, už o dalším zvířeti neuvažuju.
Samozřejmě mám v nabídce výrobky s motivem koček či koní, ale ty nejsou mou srdeční záležitostí. Vím však, že mezi mými zákazníky je mnoho těch, kteří tato zvířata zbožňují, a tak jim ráda nabídnu šperky s motivy jejich zvířecích lásek. A na přání samozřejmě mohu vytvořit doplněk třeba i s hroznýšem královským.
Když byste to měla shrnout kolem dokola, co vyrábíte úplně nejraději? Je něco, z čeho máte obzvláště velikou radost?
Největší radost mám, když si můžu vyrobit něco pro sebe. To se stává jen výjimečně.
Dočetla jsem se, že studujete Dějiny umění. Proč právě tento obor, nechtěla jste se nikdy stát přímo módní návrhářkou? Co je vašim vysněným povoláním?
Když jsem se po maturitě rozhodovala, na jakou školu půjdu, bylo to pro mě velmi těžké. Baví mě mnoho oborů a nutno říct, že na gymnáziu mi téměř všechno šlo. Dodnes mě mrzí, že jsem se musela rozhodnout jen pro jednu věc. I když jak vidíte, vlastně toho dělám spoustu a asi to tak budu mít celý život. Dějiny umění jsou nádherný obor o překrásných dílech, zajímavých stavbách a geniálních lidech, asi proto mě tak fascinuje.
O módním návrhářství jsem nikdy neuvažovala a ani neuvažuju. V podstatě si myslím, že módě ani nerozumím, mám snad jen špetku vkusu, touhu tvořit, lásku k módě starých časů, smysl pro pečlivost a jednoduchost a podle toho se sama oblékám a vymýšlím své modely.
Ve volném čase působíte v divadle Hlad, pro které šijete kostýmy, ale také v něm hrajete. Hrajete pro zábavu, nebo chodíte i na castingy?
Divadlo HLAD je dalším projektem v mém životě podobně jako Princezna Pampeliška, kde můžu naplno rozvinout a realizovat svou kreativitu. Proto na žádné castingy nechodím, spíše než samotné herectví mě na divadle baví, že si zde můžeme plnit své sny a navíc se perfektně bavit. Daří se nám to řadu let na takové úrovni, že občas vyhrajeme nějaké ocenění.
Stále na nás chodí mnoho diváků, kteří odcházejí z představení s úsměvem na tváři a touhou nás zase vidět. To je ta největší odměna. Pro divadlo nejen šiji kostýmy, hraju v něm a zpívám, ale poslední dobou píšu i hry. Mám moc ráda zejména starou éru divadla Semafor, to je pro mě nekonečná inspirace. A jak se zdá, diváky i dnes tento chytrý humor plný písniček baví, to je báječné.
Všimla jsem si, že mezi vaše zájmy patří hra na housle a klasický zpěv. Hrajete a zpíváte profesionálně?
Hudba je součástí mého života odmalička. Můj tatínek vedl kdysi pěvecký sbor Pavana, kde jsem zpívala už jako čtyřletá, vychodila jsem hudební základní školu v Letňanech pod vedením Lenky Pospíšilové a od šesti let až do maturity poctivě chodila do ZUŠ na housle. Během studia na vysoké škole jsem začala chodit na hodiny klasického zpěvu. Přestože mě paní učitelky chtěly posílat na konzervatoř nebo HAMU, nikdy jsem o profesionální hudební kariéře neuvažovala.
Myslím, že bych cvičení musela věnovat příliš mnoho času, a tím pádem nemohla dělat ostatní věci, které mám ráda. Dnes hraji nebo zpívám jen občas, nejčastěji právě v divadle HLAD, kam jsou samozřejmě všichni zváni. V podstatě ale každý den cítím, jak mi hudba chybí, tak si alespoň zpívám při šití, když řídím auto anebo neustálým povídáním o hudbě týrám své blízké. (smích)
Máte s obchůdkem nějaké plány do budoucna?
Momentálně se snažím otevřít kamennou prodejnu v Neratovicích, kde by zákazníci mohli vidět mé výrobky naživo a vyzkoušet si je. Avšak věc není tak jednoduchá, bude stát spoustu času a peněz, a tak to jde pomalu. Ráda bych také rozšířila sortiment o nějaké kousky pro muže. Budu si ale muset zřejmě vymyslet nějakou alternativu své značky, protože neznám muže, který by měl tolik kuráže, aby si oblékl kalhoty s nápisem Princezna Pampeliška.