Doktor Jiří Martínek je v soutěži Na lovu obávanou personou. Každý se občas splete, ale je rozdíl mezi chybou a nepravdivým podrobným vysvětlením, které ani není logické.
Přišlo na otázku ohledně městečka Letohrad, kdy se přejmenoval z historického názvu Kyšperk. Podle doktora Vševěda se tak stalo v roce 1940, že se místním obyvatelům německý název nelíbil. Že by se za protektorátu počešťovaly názvy obcí? To je jen těžko myslitelné, ke změně jména pochopitelně došlo až dlouho po válce, roku 1950.
Není to první chyba
Nejedná se o první pochybení tvůrčího týmu, který se přímo vyžívá v tom, aby své soutěžící poučil. V květnu se ptali, ve kterém z Menzelových filmů nehrál Jiří Schmitzer. Na výběr byly Postřižiny, Vesničková má středisková, Slavnosti sněženek.
Schmitzer ale hrál ve všech uvedených filmech, čehož si byl vědom i moderátor Ondřej Sokol, když četl soutěžícímu otázku. Nikdo to ale nezarazil a PR z Novy pak vzkázalo novinářům, že soutěžící touto drobnou chybnou poškozen nebyl, protože vlastně „vybral správnou odpověď“.
Doktor Jiří Martínek
Český historik, kartograf, geograf, vědec, vysokoškolský pedagog, fotograf a populizátor vědy Jiří Martínek je v pořadu Na lovu od roku 2021. Je vůbec tím nejobávanějším, koho můžete v soutěži potkat, a obvykle ví takřka všechno. Jeho otcem je známý historik a redaktor Magazínu Práva Miloslav Martínek.
Doktor Vševěd přišel o respekt. Jak to bylo doopravdy?
Níže přepisujeme dopis, který nám přišel do redakce z Letohradu. Obsahuje podrobnosti, jak a kdy k přejmenování městečka došlo.
„Ty vědomosti! Zeměpis, politika, filmy, přírodní vědy, sport, literatura, drby ze společnosti, všechno ten člověk ví, a ještě dokáže stručnou odpověď rozvinout. Léta kroutíme hlavou a úžasnou úroveň znalostí Vševědovi ze soutěže Na lovu tiše závidíme.
Až přišla otázka na město Letohrad, v podhůří kterých hor prý leží.
Ta radost, odtud jsme, tady to důvěrně známe! Soutěžící zvolil k naší velké radosti správnou možnost, určil podhůří Orlických hor.
Vševěd si vzal slovo k širšímu poučení, že jde o historický Kyšperk přejmenovaný na Letohrad. Až sem měl pravdu. Ale nedal si pokoj a pokračoval. Události kolem přejmenování však pamatujeme.
Horlivci pro město a přilehlé vsi Orlici, Kunčice a Rotnek, které se rozumně rozhodly s městem sloučit, navrhovali názvy Stalinovo, Orličné, v letech s poválečnými protiněmeckými náladami argumentovali hlavně tím, že Kyšperk je zkomolenina německého Geiersbergu. Obyvatelé pro změnu neplápolali. Úřední šiml však ržál.
Pár měsíců název Orličné v r. 1950 platil, visel na nádraží, vyrobila se razítka, Rotnek byl úředně přejmenován na Červenou. Zásahem z ministerstva vnitra došlo po pár měsících pro všechny sloučené obce na název Letohrad. Místní vtipálci vyvedli vápnem na silnici před nádražím dotaz: Jak se budeme jmenovat v zimě?
Poštovní obálka s adresou podnikatele v Kyšperku, který ji odesílá jiné firmě v Orličném, a na známce je přetisk poštovního razítka Letohrad, a pořád je to jedno místo, ten Kocourkov dodnes dokládá. Obálku má ve svém archivu pan Karel Uhlíř v Lanškrouně.
Město Letohrad vydalo k svému sedmisetletému výročí obsažnou publikaci s názvem Město Kyšperk / Letohrad 1308–2008. V ní v kapitole 12.2. Sloučení obcí a vznik Letohradu na stranách 114–115 závěr přejmenovávací historie z roku 1950 podrobně popisuje (ISBN 978-80-254-1745-4).
Chyboval v datu i v okolnostech přejmenování pan Vševěd. A co když on si takhle vymýšlí i v jiných sděleních?
Ach jo, škoda, zase padl jeden ideál.“
Zdroje: Josef Křenek, Historický místopis východních Čech, Rudé právo z 20. 12. 1950, Město Kyšperk / Letohrad 1308 – 2008 (ISBN 978-80-254-1745-4).
KAM DÁL: Dokonalá Policie Modrava? Chybu najdete už v titulcích.
