Jmenuji se Helena, je mi 31 let a partner je o pět let starší. Oba už máme minulost vyřešenou a máme se rádi. Přestože já mám z předchozího vztahu jedno dítě a on má děti už dvě, tak je nám i dětem spolu dobře. Děti se mají rády a spřátelily se.
Pokud jde o výchovu, hned na začátku mi partner řekl, že si budeme každý vychovávat svoje dětí po svém. K mému synovi se chová moc hezky a jako kamarád, ale nechce vstupovat mezi mě a syna, do výchovy se plést také nebude.
A tak mu tedy do výchovy jeho dětí nemluvím ani já. Zkrátka ony mají autoritu v něm, je to jejich otec a on určuje, co dělat mohou a co ne. Já jim nic nedovoluji ani nezakazuji, i když bych to často řešila jinak.
Jsme tedy ve vzájemné harmonii, ale co nám dělá starosti, je chování maminky jeho dětí. Když u něj nejsou, tak jim domlouvá, aby za ním děti nejezdily. Když už je má partner u sebe, tak jim zase vypisuje a láká je domů pod nejrůznějšími záminkami. Děti s ním pak odmítají zůstávat a jemu to je samozřejmě líto.
Vzhledem k tomu, jak to máme nastavené, nevím, jak to řešit. Jestli do toho vůbec mám vstupovat a jeho dětem říct, že tátu mrzí, když takhle často odjíždí. Nevím, jestli se to hodí. Anebo jestli nechat tenhle problém mezi jejich rodiči.
