Od kauzy s obrněnými vozy Pandur uplynulo šestnáct let. Hlavní tuzemští protagonisté kauzy mají důvod k úsměvům, jsou v pohodě. Expremiér Mirek Topolánek fušuje do teplárenského průmyslu, na sociálních sítích se z něj stal celkem vlivný politický glosátor.
Jeho tehdejší poradce Marek Dalík, který si řekl o úplatek půl miliardy korun za pomoc společnosti Steyr, si odpykal polovinu z pětiletého trestu vězení a v podstatě se po něm slehla zem. Zbytečně si nepouštěl ústa na špacír, nikoho nenapráskal. Mlčel jako hrob. Dá se tedy předpokládat, že se o něj „kamarádi“ postarali.
Špinavá práce pro Topolánka?
Pandur nebyl nijak zvláštní obrněné vozidlo. Sice váží 22 tun, kdyby ale nákup Pandurů nezaměstnal hned sedm vlád, asi by po nich neštěkl ani pes. Ale hlavně – byl kvůli nim odsouzen člověk, který měl do té doby status téměř nedotknutelného. Vždyť radil v té době jednomu z nejmocnějších lidí v zemi, samotnému premiérovi. A říká se, že za něj často řešil špinavou práci.
Dalík si, pokud jde o Pandury, stále vedl svou. Tvrdil, že je nevinný. Otázky však zůstávají i dnes – řekl si Dalík o obrovský úplatek jen pro sebe, nebo měl za úkol zařídit to a pak rozdělit mezi „své“? Kdo ho na schůzku s lidmi od Steyru vlastně poslal? To už se asi nikdy nedozvíme. Ani to, kam se poděl onen půlmiliardový úplatek. Byl vyplacen, jak tvrdí někteří konspirační teoretici? Nebo prostě „zmizel“? Kam? Rozdělil si ho někdo? Mnoho otázek, odpovědí poskrovnu.
Slibuji, co jsem slíbil
Nesmíme také zapomenout na jednu věc. Tendr na Pandury vypsala už vláda Stanislava Grosse. Jeho kabinet padl v březnu 2006 a iniciativu převzal Jiří Paroubek coby nový premiér. Ten rozhodl o nákupu obrněnců za bezmála 21 miliard korun. Přišlo však další politické zemětřesení a do Strakovy akademie nastoupil Mirek Topolánek (2007). Zakázka byla zrušena kvůli údajným pochybením na straně dodavatele.
Půl roku nato ale Topolánek odklepl novou zakázku, tentokrát za 14,4 miliardy. Firma zůstala stejná – Steyer. Seděla by na to hláška z Pyšné princezny „odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil“. Mimochodem, jedno ze 107 vozidel by státní kasu vyšlo na 134 milionů, Portugalci přitom v totožném období zaplatili 40 milionů. Už jen tyto skutečnosti vrhají na kontrakt velmi podivné světlo.
V roce 2011 pak Stephen Szücs, který patřil mezi skupinu bývalých manažerů rakouské firmy, prohlásil, že si Dalík řekl o 18 milionů eur za to, že zakázka poběží dál. Policie pak zjistila, že o úplatek požádal v listopadu 2007 v restauraci U Malířů.
Korupce jako denní chleba?
Dalíkova hvězda definitivně zhasla v roce 2012. Policie ho zadržela, byl obviněn. Proces se pak táhl několik let, byl také překvalifikován z korupce na podvod. Podle soudu nebylo v Dalíkových možnostech prodloužení kontraktu s rakouskou firmou zajistit. Někdejší Topolánkův poradce vyfasoval pět let, po půlce trestu byl venku.
Vyrojila se samozřejmě celá řada zaručených teorií, jak Dalík v době své politické slávy postupoval. Mnoho lidí poukazovalo na konstatování Vrchního soudu i Nejvyššího soudu, že se Dalík snažil korumpovat tehdejšího poslance Kořistku a že to tedy byla jeho běžná pracovní náplň. A podle některých informací Dalík pracoval nejen pro Topolánka, ale i pro mnoho dalších mocných lidí. Možná to tak bylo, možná ne.
Zdroje: redakce, novinky.cz, idnes.cz, seznamzpravy.cz, aktualne.cz
KAM DÁL: Mutace covidu pirola je extrémně nakažlivá a možná už se šíří i Českem. Rastislav Maďar porovnal tuto variantu s chřipkou.
