Ceny potravin jsou jedno velké téma. Další jsou pak dotace. Marek Výborný chce škrtnout investiční dotace ve výši přes deset miliard korun v rámci snahy o konsolidaci veřejných financí. Mělo by jít zejména o podporu velkých podniků, protože dotace podle nového ministra zemědělství nemají sloužit ke zvyšování jejich zisků.
Bývalý předseda KDU-ČSL o sobě v rozhovoru pro Čtidoma.cz říká, že není přítelem dotační politiky. Podle svých slov chce být ke všem spravedlivý. Jenže jak na to? Logicky se vždycky najde strana, která nebude spokojená. Jaká řešení nový šéf resortu nabízí?
Koho budeme jako Česká republika dotovat? Malé, nebo velké zemědělce?
Chci, aby u nás fungovala spravedlnost. Ta bude zajišťovat, abychom na pultech českých obchodů měli – pokud možno – kvalitní, zdravé, ideálně české a cenově dostupné potraviny. Chci zdůraznit, že za svoji výhodu považuji, že přicházím z prostředí, které bylo zcela mimo zemědělství. Proto nemám problém komunikovat se všemi. Nejde mi o to, jestli je někdo malý, střední nebo velký. Mně záleží na tom, aby to byl kvalitní zemědělec, který bude dobře hospodařit a pečovat o naši půdu a krajinu.
- Od března 2019 do ledna 2020 předseda KDU-ČSL.
- Od roku 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a od října 2021 do června 2023 předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL.
- Vystudoval historii a teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Poté v roce 2001 nastoupil jako učitel na Gymnázium Mozartova Pardubice.
Opravdu si myslíte, že můžete uspokojit všechny?
Je mi jasné, že některá skupina se bude moci cítit dotčená tím, že se jí podmínky zhoršují, a druhé se naopak zlepšují. Ale budeme hledat určitý balanc, a to je důležité. Znovu říkám, chci komunikovat se všemi, ideálně u jednoho stolu, protože pokud bych běhal mezi jedním, druhým, třetím, čtvrtým a pátým, tak to bude nesmírně složité. Jsem přesvědčen, že mému předchůdci, byť na to měl skutečně jen několik málo týdnů, se podařilo nastavit spravedlivou společnou zemědělskou politiku.
Pan Nekula ale sklízel kritiku z mnoha stran...
Ano. Byl za to kritizován úplně všemi, jedněm se to zdálo moc, druhým málo. Myslím si ale, že vyváženost, která tady předtím nebyla, tu dnes je. A společná zemědělská politika je jízdním řádem pro české zemědělce, který je jasně nastaven. Pokud se ukáže, že je systém někde nevyvážený, tak to napravíme.
Jak to myslíte? Jak konkrétně?
Může to být ve prospěch menších rodinných farem, které jsou velmi důležité, nebo ve prospěch větších zemědělců, kteří hospodaří na větších rozlohách. To nebude něco, co bude předmětem jakékoliv spekulace nebo lobbistických tlaků, ale bude to na základě hodnocení po ročním fungování pravidel společné zemědělské politiky.
Země jako Francie mohutně dotují své zemědělce. Je to cesta? Umíte si něco takového představit i u nás?
Já osobně nejsem přítel dotační ekonomiky, myslím, že to zvláště v případě provozních dotací do jisté míry křiví celý trh. Jsou ale některé dotační tituly, které si nedovedu představit, že bychom škrtli. Pokud máme nákazový fond, který řeší situaci, kdy přijde nějaký problém do nějakého chovu, nebo v případě zemědělství řešíme škody způsobené nějakou přírodní kalamitou, tak tam zemědělcům musíme být schopni škody kompenzovat. O tyto prostředky se prostě nemůžeme připravit.
Pak je ale problém v možné netransparentnosti dotací...
Svět ani dotace nejsou černobílé. Ale i v rámci dotační politiky je potřeba být maximálně spravedlivý. Podle mého názoru by dotační systém měl být přehledný a jasný.
Co má podle vás vliv na cenu potravin?
Na spotřebitelské ceny potravin má vliv jak vývoj nákladů, tak úroveň poptávky. Na růstu cen potravin se podepsala kombinace mnoha faktorů, které souvisejí s energetickou krizí způsobenou mezinárodním kontextem – včetně války na Ukrajině.
Co budete dělat proto, aby ceny dále nerostly?
K ovlivňování cen potravin musím jasně říct, že nejsem ministrem, který by dokázal určovat cenu mléka, masa nebo rohlíků. Ani ministerstvo zemědělství není ministerstvem cenotvorby. Jako ministr mám pouze nepřímé nástroje – a ty budu uplatňovat.
Jak tedy na to?
Musíme rozklíčovat celý řetězec. Od prvovýrobce – zemědělce, který na poli vypěstuje plodiny a prodává je, přes zpracovatele, tedy výrobce potravin, až po obchodníky. Budu se snažit diskutovat s těmi jednotlivými hráči, a pokud někde uvidím nějaký problém, případně to, že jsou někde marže nepřiměřené, tak pak tady máme kontrolní pravomoci České obchodní inspekce a antimonopolního úřadu a kontrolních orgánů našeho ministerstva, které budeme využívat.
Co když bude někdo dělat „neplechu“, co pak?
Na případné viníky nekalostí budeme vyvíjet tlak, i to je role ministerstva zemědělství. Samozřejmě se budu také snažit využít situace, která bude podle mého názoru pozitivní, protože inflace nám klesá. A když se podíváme, abychom byli konkrétní, čísla od ledna do května 2023 říkají zcela jasně, z 25 procent kleslo meziroční zdražení potravin mezi lednem a květnem na 14,5 procenta. Ten trend je jasný, a já pevně doufám, že bude pokračovat. Dalším opatřením je také konsolidační balíček, pokud vstoupí od ledna v platnost, klesne DPH na potraviny o tři procentní body z 15 na 12 procent.
Pan Prouza říkal...
Ano, zaregistroval jsem vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Řekl, že ona tři procenta se musejí projevit na cenách potravin. Beru ho za slovo. V únoru si to jako ministerstvo zkontrolujeme, a pokud ceny neklesnou, budu se pana Prouzy ptát, proč jeho slib neplatí.
Vy jste říkal, že chcete snížit cenu potravin, zároveň ale nechcete připravit zemědělce o příjmy. Není to v rozporu?
Nevím, zda jde přímo o rozpor, ale tady musíme hledat vyváženost, prostě nikdy nemůže ten zápas skončit 10:0. Já se budu snažit hlídat, aby všichni hráli fér. Pokud to budeme dělat, bude to ku prospěchu nás všech.
V minulosti jsme ve velkém vybíjeli prasata, dnes například rušíme sady. Do soběstačnosti máme v mnoha případech hodně daleko. Chystáte se v tomto ohledu podnikat nějaké kroky?
Česká republika je výrazně soběstačná v obilovinách, mléku nebo v hovězím mase, a to musíme udržet. Opačná situace je u vepřového masa, u vajec máme soběstačnost 82 procent, Německo má například 74 procent. Rozhodně nechci, aby v Česku docházelo k likvidaci některých tradičních sektorů, jako je například zelinářství nebo ovocnářství. Také jsem proti tomu, aby z Vysočiny zmizelo pěstování brambor, které k rázu krajiny patří. Místním farmářům určitě budeme pomáhat. Nemám ale ambici, abychom byli v otázce této komodity nebo téměř ve všem úplně soběstační. Nežijeme v zadrátované zemi, jsme součástí otevřeného trhu Evropské unie. To, na co musíme vedle soběstačnosti v některých komoditách pamatovat, je, abychom stabilizovali sektory, které nám dlouhodobě padají. K tomu cílí podpora pěstitelů některých citlivých komodit, jako je například zelenina nebo ovoce.
Když se ještě vrátím k těm ovocným sadům...
Mě netěší, jak nám mizí. Mimochodem to má negativní dopad i na českou krajinu a ministerstvo zemědělství v tomto bude v úzké kooperaci s ministerstvem životního prostředí. Proto se zaměřujeme na citlivé komodity a na ně napneme i podporu. Na poslední Radě evropských ministrů zemědělství v Lucemburku jsme vyjednali 160 milionů korun z krizového fondu EU.
Kam budou směřovat?
O tom budeme jednat. Já se budu snažit vyjednat možné navýšení z národních zdrojů. Kofinancování je v tomto případě možné až do výše 200 %. Ale tím chci jenom naznačit, že to jsou oblasti, kde nemá smysl bojovat za soběstačnost. Ale nechceme o ten sektor přijít, musíme ho stabilizovat. Tam, kde soběstačnost máme, tam ji držme. A u těch ostatních dbejme na potravinovou bezpečnost. To znamená, že v situaci, kdy nastane nějaký problém, například jako byly třeba dopady války na Ukrajině, tak musíme mít jistotu, že čeští spotřebitelé budou mít produkty dané komodity skutečně na pultech obchodů.
KAM DÁL: Prigožin z okna nevypadne, Putinovi ještě dobře poslouží, říká generál Šedivý.
