Před několika týdny skončily prezidentské volby, v nichž uspěl Petr Pavel, který porazil Andreje Babiše. Ten se chce podle vlastních slov stáhnout do ústraní a promýšlet další taktiku do parlamentních voleb, v nichž budou hrát roli také voliči SPD. V této souvislosti může být zajímavé poukázat na doby nedávno minulé, kdy spolupráce mezi ANO a SPD vypadala téměř jako hotová věc – po parlamentních volbách v roce 2017 byla na stole možnost sestavení vlády ANO, která by se opírala o hlasy SPD Tomia Okamury a KSČM. Jenže pak zasáhly důrazně do hry nesouhlasné názory zevnitř poslaneckého klubu ANO. A varianta, kterou preferoval i prezident Miloš Zeman, se nakonec rozplynula v mlze. Babiš sestavil menšinovou vládu s ČSSD, kterou podpořila KSČM. Tu a tam se proti sobě SPD a ANO vymezovaly, ale nebyly to války na ostří nože.
Ostré konflikty ale hrozí nyní, kdy máme již několik týdnů po prezidentské volbě. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyvolal pozdvižení tím, že Babiše v prezidentské volbě nepodpořil, šéf hnutí ANO ještě předtím vypustil jedovatou slinu, když se v debatě na serveru Novinky.cz vymezil vůči SPD a jejím voličům. Babiš prohlásil, že SPD nebude nikdy ve vládě a také nikdy nebude koaličním partnerem hnutí ANO.
Válka o voliče je tady
Bývalý premiér a neúspěšný prezidentský kandidát tím jasně naznačil, v jakém voličském rybníku bude chtít jím vedené hnutí lovit. V prezidentské volbě se totiž zřetelně ukázalo zejména ve druhém kole, že hnutí ANO už nemá kde brát voliče a zhruba 30 % podpory je v současné době maximem možného. Babiš tak volil (a volit musel) „znechucující taktiku“, která by naopak odradila voliče Petra Pavla, nicméně tento postup se nakonec minul zcela účinkem a předseda hnutí ANO utrpěl debakl, když prohrál téměř o jeden milion hlasů.
Co to znamená pro další vztahy mezi SPD a ANO? Určitě jejich značné ochlazení a současně zhoršení osobních vztahů mezi Okamurou a Babišem. Pokud bude chtít bývalý premiér získat alespoň určitou část voličů SPD, je nabíledni, že bude muset – úměrně tomu – přizpůsobit svou rétoriku, která zřejmě bude kritičtější vůči EU a bude více kopírovat některé zažité stereotypy voličů SPD. Okamura pak jistě bude kontrovat tím, že Babiš je nevěrohodný, ve skutečnosti probruselský – stejně jako vláda premiéra Petra Fialy.
Babišův riskantní podnik
Riziko Babišova „podnikání“ však může být v tom, že naopak může odradit stávající voliče, kteří jsou proevropští a očekávají, že hnutí ANO bude dělat proevropskou politiku. Na druhé straně Babiš, pokud chce být úspěšný v příštích parlamentních volbách 2025 a získat pokud možno co nejsilnější mandát, protože jeho koaliční potenciál je slabý, musí lovit v „cizím revíru“, a nabízejí se právě voliči SPD, kteří jsou v podstatě jedinou schůdnou variantou v současné politické konstelaci.
Jak se budou volby blížit, dá se očekávat otevřenější konflikt mezi Babišem a Okamurou, který bude veden také v osobní rovině. Můžeme říct, že válka o voliče tak vypukla naplno a Babiš s Okamurou se mohou v budoucnu požrat navzájem, z čehož může naopak těžit současná, případně jiná vláda.
KAM DÁL: KOMENTÁŘ: Zemanovo neslavné dědictví: Nevlídný Hrad, Peking a Moskva jako vzor a navrch rozdělená společnost
