„Už poněkolikáté jsme navrhovali projednání krajských novel a vládní většina to opakovaně zamítla. Je nedůstojné, aby hejtmané jezdili do Prahy žebrat o peníze na investice i služby pro své občany a prosit o zařazení svých návrhů na jednání sněmovny. Považuji to za ohrožení základního práva krajů na zákonodárnou iniciativu,“ říká poslanec hnutí STAN Petr Gazdík.
Za chvíli nebude ani na metr chodníku
Tyto předlohy kraje předložily k posílení rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), ale jako reakce na aktuální problémy, vyvstalé s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzace pro kraje.
„Kraje přišly o peníze ze sdílených daní kvůli opatřením v boji proti dopadům epidemie. Na rozdíl od obcí ale kraje žádné kompenzace od vlády nedostaly. Vytvořil se dvourychlostní přístup k samosprávám, což je velká chyba,“ upozorňuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
„Pokud s tím urychleně vláda nic neudělá, bude to znamenat zásah do investic v krajích. Bez kompenzací nebudou peníze ani na velké investiční akce v Praze, jako jsou Metro D nebo městský okruh. Tímto přístupem nebudeme mít za chvíli ani na metr nového chodníku,“ dodává primátor hl. města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).
9 miliard do rozpočtů
V Poslanecké sněmovně leží také návrh novely financování krajů, který vychází z požadavku na zvýšení podílu krajů na daních sdílených se státem, kdy do společného koše přidává nově silniční daň a daň z minerálních olejů (pohonných hmot). Zároveň tyto novely koncipují nově kritéria počet obyvatel a počet km silnic 2. a 3. tříd, na jejichž základě by se budoucí příjmy krajů měly rozdělovat.
Návrhy posilují rozpočty krajů celkem o téměř 9 miliard korun, přičemž navrhovatelé počítají se zvýšenou odpovědností krajů například za silniční opravy a správu. Současná platná procenta dělení financí pro kraje neodráží žádná objektivní kritéria.
„Na jednoho obyvatele dnes různé kraje dostávají různé částky od státu, čímž vznikají rozdíly v rozvoji regionů. Kraje musí zajišťovat veřejné služby, jako je zdravotní péče, sociální služby, střední školství a oprava silnic. Demografické složení obyvatelstva krajů se proměňuje, což vyžaduje i koncepční změnu v přerozdělování krajských příjmů, která neproběhla od jejich vzniku před dvaceti lety,“ odůvodňuje návrh na změnu krajského RUD hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Kompenzační příspěvek pro kraje
Druhou oblastí těchto krajských návrhů zákonů je kompenzační příspěvek pro kraje, který by měl aktuálně posílit v současné koronavirové krizí jejich rozpočty, stejně jako tomu bylo u obcí. Krajům však tyto kompenzace vláda nepřiznala.
„Sněmovna k dvacetiletému výročí krajů jasně vzkázala, že se našimi legislativními návrhy nebude ani zabývat. Kraje přitom bez dlouhodobé pomoci státu nejsou schopny řešit problém se stavem silnic II. a III. tříd. Občany nezajímá, kdo má silnice na starost, ale očekávají, že po nich budou moci jezdit. K tomu jsou ale potřeba peníze od státu, jenž je zatím krajům odmítá poskytnout systémovým řešením,“ doplňuje hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Požadavky krajů podpořily také obecní svazy - Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS).
KAM DÁL: Další pandemie horší než současný koronavirus jsou jen otázkou času. Vláda přitom opět dramaticky zaspala.
