Pane hejtmane, s pandemií COVID-19 jste se jako kraj vypořádali velmi dobře, počty nakažených byly nejnižší v republice. Čím si to vysvětlujete?
Přičítám to rozdrobenosti obyvatel a také jejich kázni. Větší problémy byly jen v Kynicích a Břevnici. Bylo pro nás důležité, že se postupovalo rychle a rázně. Protože v Břevnici je domov pro seniory s postižením mozku a Alzheimerem, nebylo jednoduché reagovat okamžitě a vyhnout se potížím. Ale zvládli jsme to a i do budoucna je to pro nás poučení. Já sám jsem byl od začátku u všeho podstatného, účastnil jsem se zasedání krizového štábu, takže jsme prakticky okamžitě začali shánět ochranné pomůcky i dezinfekční prostředky.
Velkou otázkou byl hned na začátku, v té době ještě epidemie, Světový pohár v Biatlonu v Novém Městě. Jak hodnotíte zpětně rozhodnutí závody zrušit?
Kdybychom akci se 120 tisíci nechali proběhnout, jistota, že se tam alespoň jeden nakažený člověk objeví a roznese nemoc dál, se rovná téměř sto procentům. Myslím, že bychom si to hodně vyčítali. Ukazuje to i Motosalon v Brně, kde údajně bylo padesát nakažených. My už jsme v té době sháněli dezinfekci a dělali opatření v nemocnicích. Spolupráce s obcemi, policií i záchrankou byla příkladná. Později se mě někdo ptal, co dělat, aby se koronavirus nešířil. Odpovídal jsem neblbnout, sedět na zadku a zůstat doma. Snad si z toho někdo vzal ponaučení.
Před několika dny se opět významně uvolnila opatření, až na vybrané regiony a místa se nemusí nosit roušky apod. Je to tak za vás v pořádku?
Ve zdravotnických a sociálních zařízení povinnost roušek stále je, záleží na jednotlivých nemocnicích a odděleních, jak si to nastaví. Plošně by to asi byl v současném teplém počasí nesmysl. Ale souhlasím s tím, že například v MHD nebo tam, kde není možné dodržet odstup dva metry, by se měly roušky dále používat. Hlavně jsem však přesvědčen o tom, že kdokoli pocítí sebemenší škrábání v krku, v nose nebo cokoli podobajícímu se příznakům koronaviru, měl by si roušku nasadit. Chrání ostatní, protože kapénky nešíří tak rychle.
- od roku 2008 hejtman kraje Vysočina
- od října 2013 poslanec
- od roku 1998 zastupitel města Pelhřimov
- od roku 1998 do roku 2008 byl primářem oddělení ortopedie Nemocnice Pelhřimov
- od roku 2014 do roku 2018 byl předsedou správní rady VZP
- je ženatý, má syna a dceru
Spíš je to ale tak, že jakmile se začalo mluvit o uvolňování, lidé získali pocit, že se už nemůže nic stát...
To je velká chyba. Nevyhráli jsme, ten virus se neztratil. Spekuluje se o druhé vlně, ale nic takového samo o sobě nebude. Jde o kontinuální proces, při kterém musíme stále dodržovat bezpečností opatření. V opačném případě infekčnost stoupne obrovským způsobem a potom zase budeme rychle hledat řešení a startovat krizová řízení v nemocnicích, zařizovat ventilátory a tak dále. Takže každý člověk by měl začít se zodpovědností u sebe. A když pak nakazí i další, je to dvakrát špatně.
Co říkáte na nejrůznější kritiky, co se mělo dělat jinak, co se mělo či nemělo omezovat...?
Víte, když se situace uvolňuje, tak se vždycky objeví noví bojovníci, noví kritici a pustí se do debat, co se mělo nebo nemělo. Ale my jsme věci řešili přímo, většinou velmi rychle a bez předchozích zkušeností s podobnou situací. Nikdo nevěděl, jak zasáhnout, aby to bylo nejlepší. Navíc zjistíte, že máte krizové zákony staré dvacet let, které je třeba novelizovat. Chybí v nich spousta věcí jako například elektronizace, telekonference a další. Čím lepší kuchařka se udělá, tím snazší pak bude reagovat a přijímat opatření.
U vás startovala chytrá karanténa, jakou máte zkušenost? A je opravdu tak chytrá, jak je prezentováno?
Nedokáži to úplně posoudit, protože centrální data se sbírala na ministerstvu. Ale co bylo velkým přínosem, byla pomoc armády. Dokázala se rychle zapojit, rozšířit počet odběrových míst a hlavně byl větší počet laboratoří, které prováděly testy. Pokud by dnes stoupl počet nakažených, máme na různých úrovních připravenu kapacitu tisíce testů.
V Číně se objevil další vir, který má pandemický potenciál. Je to něco, s čím prostě musíme do budoucna počítat?
Jsem přesvědčen o tom, že si neuvědomujeme, co je neobvyklé a nenormální. Stále se objevují virové a infekční nákazy, v tomto případě jde o druh prasečí chřipky, která je schopna mutovat na člověka. Takže jistě, že s tím musíme počítat. Při propojení dnešního světa se nemůžete divit, že se COVID-19 tak rychle roznesl. Může to tak být i s jinými viry.
Je pravděpodobné, že budeme mít rekordní schodek státního rozpočtu. Je to podle vás správný postup?
Jestli chceme, aby firmy překonaly současné problémy, je pro ně zásadní cash. Vláda by jim měla poslat peníze dříve, než si budou muset půjčovat. Protože když nepropustily zaměstnance, přišly o tržby nebo jim odběratelé prodloužili platby z třiceti na šedesát dní, peníze logicky nemají. A druhá věc je, že pokud tedy budeme masivně investovat, tak by to mělo být do inovací, jako je elektronizace, automatizace a další systémy. Pak se můžeme bavit, že krizi překonáme. Až se vzpamatuje automobilový průmysl, tak bude zase o něco lépe, protože na sebe váže velké množství subdodavatelů i zaměstnanců. Pokud jde o Vysočinu, tak máme slíbené nějaké peníze, které určitě dokážeme proinvestovat. Dvě třetiny zakázek už je vysoutěžených, stačí to jen spustit.
- dopravní obslužnost a schopnost dostat se z jednoho místa kraje na druhé, dodělání dálnice, který Vysočinu významně ovlivňuje
- zdravotnictví, především pak kroky, které by vedly k tomu, aby se podařilo získat nové zubaře, pediatry či praktické lékaře pro dospělé do menších měst. „Všechny lékaře láká velká aglomerace, protože tam najdou klientelu. Chceme jim dát takové nabídky, aby nemohli odmítnout a jít i jinam.“
- soběstačnost a podpora zemědělců či boj s kůrovcem, energetika a s tím spojené kroky
Blíží se krajské volby, proč byste měl být počtvrté hejtmanem?
A proč ne? Takové ty řečí, že je potřeba střídat a přepřahat, to neberu. Někdo říká, že je třeba dát šanci mladým. Určitě ano! Ať se předvedou, ale v kopci se určitě nepřepřahá. My jsme poprvé nastoupili po volbách v roce 2008, což byla velmi složitá doba. Dokázali jsme to ale překonat, kraj jsme nezadlužili. Takže i tuhle krizi zvládneme, protože víme, jak na to. Někdo může být přesvědčen, že vše najde na Googlu nebo Wikipedii. Ale zkušenosti musíte získat, odžít si pár let. Já jsem se na kandidátku nikdy necpal. Třikrát mě oslovila ČSSD, třikrát jsme vyhráli. Přijde mi nemístné a nefér, abych je teď nechal být, když je partaj ve štychu. Takže když přišli, jestli do toho půjdu znova, neváhal jsem. Jsem realista, nemám co ztratit. Veřejnost si musí zhodnotit, jestli jsem na vykopnutí nebo mám kraji stále co dát. Kalkuluji s obojím, ovšem nejsem žádný začátečník a z boje neutíkám.
Vy už jste v roce 2016 v jednom rozhovoru říkal, že nemůžete prohrát, protože buď budete hejtmanem s podporou lidí, nebo vám dají najevo, že vás mají dost a vy se vrátíte do ortopedie. Takže to stále platí?
Jasně, bezezbytku. Opravdu nemohu prohrát. I když to nerad říkám, tak jsem nejúspěšnější hejtman ze všech. Žádný nevydržel tři volební období, i když třeba volby vyhrál. A druhá věc je ta, že ortopedie mě stále baví. Rád vypomohu dvakrát třikrát týdně na ambulanci v Pelhřimově, hejtmanství budu jen z dálky sledovat a když bude někdo chtít radu, s radostí mu ji dám.
Vnímáte, že jste pro ČSSD jistotou vítězství, možná jedinou v současné době?
No, jestli doufají, že vyhraji, to nevím. Faktem ale je, že zde jsou lidé přeci jen konzervativnější a vidí práci, kterou má člověk za sebou. Neměli jsme žádné skandály ani průšvihy, nikde jsme nic neukradli. Takže veřejnost nás může vnímat pozitivněji, než je to v jiných krajích. Pokud nebudou lidé na Vysočině volit jen Běhounka ale i Sociální demokracii, může to být zajímavé. Osobně věřím, že ČSSD se mnou v čele se do zastupitelstva dostane, pětiprocentní hranici překonáme. Otázka je, kolik budeme mít mandátů. Každopádně se dopředu nevymezuji vůči jakékoli spolupráci.
Takže není strana nebo subjekt, se kterým byste z principu nejednal?
Ne, nikdy jsem se nevymezoval vůči nikomu. Jsem připraven s každým jednat. Mám spousty zážitků od roku 2004, co jsem u jednání za ČSSD. Dobře si pamatuji například na rok 2008, kdy jsme vyhráli s 21 mandáty a jen dva nám chyběly k nadpoloviční většině. A KDU-ČSL s ODS přišly s nepřijatelným postupem, proto jsme se tenkrát dohodli s komunistickou stranou. Tehdy mi to bylo vyčítáno. A dnes je KSČM jazýčkem na vahách v celostátní politice.
Mohou vás vůbec volby ještě v něčem překvapit? Předpokládám, že spíte dobře, nervózní nevypadáte...
Spím dobře, nervózní nejsem. Ale vždycky vás může něco překvapit. Třeba to, že se mýlíte v některých lidech, jste z někoho překvapený či zklamaný. Ale pokud jste pragmatik, tak nečekáte zářivé zítřky a výborné výsledky. Přízeň voličů se nedá předvídat a zklamání může být veliké. Vzpomeňte si na poslední parlamentní volby. Sociální demokracie na tom nebyla špatně, podle všeho mohla dostat deset, dvanáct procent hlasů. Ale přišla masivní kampaň ze strany agentury pana Babiše a KSČM, vytáhli lithium a poslali nás do kytek. Dnes snad pan premiér vidí, že udělal chybu a že nezvolil dobrou taktiku. Kdybychom byli silnější, mohlo být jednání o vládě mnohem jednodušší. Takhle je vláda křehká a odkázána na podporu komunistů. Takže já budu postupovat tak, jako vždy. Slušně s tím, že když se nebude pálit na mě, nepůjdu do žádné konfrontace.
Ale rozčílit se asi umíte? Myslím politicky...
Víte, za těch dvanáct, respektive šestnáct let, protože v letech 2004-2008 jsem byl řadový zastupitel, mám dostatečně nabito. Takže ať kolegové nepochybují o tom, že když na mě někdo něco vytáhne, tak ho sejmu.
KAM DÁL: Československá vlajka mohla být bez klínu. Ve hře byly hvězdy, kalich či kotva.
