Je jasné, že podnikatel a mimo jiné třeba i dobyvatel Severního polu, je v zapeklité situaci. Jako majitel Aquapalace si ve svém areálu může samozřejmě dělat, co chce, a pouštět tam, koho chce, pokud nijak neporušuje zákon či některou z vyhlášek. Což se v tomto případě nestalo. Pavel Sehnal je však zároveň politik a jeho ODA se v nadcházejících parlamentních volbách bude snažit o co nejlepší výsledek.
Není to v rozporu s tradicemi?
Přitom si nejspíš i on sám dobře pamatuje svůj výrok, kdy řekl, že: "Všichni lidé musí respektovat kulturní tradice země, kam se přistěhovali, a nemohou si uzurpovat, že tam budou vnášet svá pravidla a pořádek." Otázkou tedy je, jestli koupání v burkinách je českým zvykem a jestli to není přesně ono "vnášení svých pravidel a pořádků".
Také proto se zřejmě k celému případu vyjádřil jako zkušený politik. "Protože není žádný český zákon, ani vyhláška, která by omezovala nějaký typ oblečení, je asi nejsprávnější cestou, že se provozovatel zařízení řídí přiměřeně judikáty Evropské unie. Chceme-li upravit věci v Česku jinak, apelujme na vládu, ať místo planých a nereálných slibů řeší věci, které občané skutečně vyřešit chtějí," tvrdí Pavel Sehnal.
Prý je to na městech a obcích
Zároveň dodává, že si umí představit, že vyhláška města či obce se může lišit kraj od kraje a že islámské ženy zahalené v šátky mohou v lidech skutečně vyvolávat obavu či nespokojenost v celé zemi. "Francie byla jako jedna z prvních evropských zemí radikální a zákonem zakázala používání celotělových plavek. Následně soud tento zákon zrušil jako protiústavní," upozorňuje na nedávnou zkušenost.
Podle Sehnala je tedy buď na vládě, a v případě její nečinnosti na zastupitelstvu měst či obcí, aby formou vyhlášky rozhodlo, které věci jsou v souladu s naší kulturou v daném regionu a které ji překračují. "O vhodnosti oblečení na plovárnu, do školy, do divadla nebo třeba do obchodního centra by neměl rozhodovat provozovatel takového zařízení. Na provozovateli je odpovědnost, aby zákon nebo vyhlášku, dodržoval".
