Dát dítě "do hudebky", nebo na sport? Dilema, které možná řeší mnoho rodičů. U sportování vydá energii, je s kamarády, hýbe se. Na hudbu navíc nemá talent. Volba je pak většinou jasná. Ovšem ne všichni rodiče vědí, jak moc dokáže hudba jejich potomky rozvíjet a že talent vlastně vůbec nepotřebují na to, aby se naučili hrát na nějaký hudební nástroj.
S Nikitou Kreinem, který má čtrnáctiletou zkušenost s výukou hry na kytaru a je zakladatelem hudební školy Musehouse, je povídání nejen na toto téma na dlouho. V dobrém slova smyslu, protože laureát jedenácti mezinárodních hudebních soutěží má zkrátka hudbu "v krvi" a dokáže o ní poutavě vyprávět hodiny. Sám se studiem hry na kytaru začal v devíti letech, v osmnácti absolvoval Státní hudební konzervatoř v Minsku a se studiem hudby poté pokračoval na Akademii múzických umění v Praze.
Proč bychom se měli naučit hrát na hudební nástroj?
Je tady více důvodů. Obecně už jen umět něco navíc je skvělá věc, obvzlášť, když je to hudba. Dítě, které umí hrát na nějaký nástroj, se tím dokáže skvěle zabavit a zároveň také umí zabavit i své kamarády. Získává tak ve skupině na malou chvíli roli baviče a to mu přidává na sebevědomí. Nejdůležitější ale je hrou na nástroj udělat radost především sám sobě. Dalším důvodem je tedy i to, že hudba blahodárně působí na naši psychiku. Hra na nástroj dále dítěti pomůže i s rozvržením času a prioritizací. Lekce hudby dítě nutí k tomu, aby si správně rozvrhlo čas tak, aby se na další lekci stihlo připravit a dorazit na ni včas. Umět si správně rozvrhnout den se poté mladému žákovi bude hodit po celý život.
Jsou ještě nějaké další benefity, pokud jde o děti?
Hudba u dítěte vyvíjí paměť, pozornost, disciplínu a schopnost si správně rozvrhnout čas. Dále také samozřejmě i hudební sluch a hra na nástroj také celkově podporuje vývoj mozku. Co se týká hudby obecně, je hra na nástroj velmi důležitá. Žák se tak naučí chápat hudbu zevnitř a vytříbí si tak svůj hudební vkus. Po zbytek života tak bude moci s jistotou poznat, jaká hudba je "kvalitní" a náležitě si její poslech užít.
Od jakého věku je dobré začít s výukou hry na hudební nástroj?
Vlastně od jakéhokoliv. Je ale důležité dbát na to, aby nástroj odpovídal schopnostem a preferencím dítěte. Některé děti začínají s hrou již od 4 nebo 5 let. Nejčastěji se začíná s klavírem, flétnou nebo i obecnými hudebními hodinami. Produktivita hudebních hodin u malých dětí je smozřejmě menší než u starších dětí, ale má to cenu. Člověk by se měl už odmala vyvíjet všestranně.
Je také důležité dbát na to, aby nástroj nebyl na dítě příliš těžký jak mentálně, tak fyzicky. Pokud ano, je lepší s hudebními lekcemi ještě nějaký čas počkat. Vím o případech, kdy se děti začaly učit na kytaru příliš brzy a měly na její zvládnutí zkrátka moc malé ruce. S nástrojem tak akorát zápolily, hru si neužívaly a nakonec s lekcemi skončily s tím, že už nikdy na nic hrát nechtějí.
Dá se říci, že u dítěte by měla být na prvním místě především zábava?
Jednoznačně. U nás ve škole ke každému žákovi přistupujeme individuálně. Nesnažíme se dítě na nástroj učit jen pomocí vážné hudby. Hodiny lze přizpůsobit i hudebnímu stylu žáka, kterého tak mnohem více baví. Když se někdo učí na své oblíbené písničce, tak mu to zkrátka jde od ruky. Motivace je u dětí zkrátka nejdůležitější, jinak se hudební lekce stanou povinností nebo dokonce trestem. Snažíme se žáky motivovat také tím, že jim pořádáme veřejné koncerty na zajímavých místech. Nejsou to koncerty jen pro rodiče, jde o klasické koncerty s pořádným obecenstvem, kam může zavítat naprosto kdokoliv. Těší se to velkému úspěchu. Děti se pak cítí jako rockové hvězdy a nemůžou se dočkat další lekce.
S jakým hudebním nástrojem je nejlepší začít?
V Česku je na začátek nejoblíbenějším nástrojem flétna. Zaléží ale na tom, o koho se jedná. Starší dítě může začít hrát na úplně jakýkoliv nástroj. U nás na škole ze začátku nejčastěji doporučujeme začít s kombinovanými lekcemi. Učitel na těchto lekcích během vyučovací hodiny s dítětem probere hru např. na dva hudební nástroje a ještě hudební nauku. Máme s těmito hodinami velmi dobré zkušenosti, žáci na nich mají šanci si uvědomit, co je baví a čemu by se chtěli věnovat
Co dělat, když bydlím v paneláku a nechci hrou na nástroj rušit sousedy?
Do paneláku jsou ideální jakékoliv elektrické nástroje. Na ty můžete trénovat od rána do večera a sousedi nic neuslyší. Veškeré elektrické nástroje, dokonce i elektrické bubny, lze totiž zapojit do sluchátek. Většinou ale v bytech nejsou problémy například ani s akustickou kytarou.
Je možné s hrou na hudební nástroj začít i v pozdějším věku?
Určitě! Nikdy není pozdě začít! Často k nám příchází lidé ve věku 50+ a starší a začínají se učit. Vlastně mají oproti dětem i určitou výhodu, na hodinách se dokáží lépe soustředit a přesně vědí, co chtějí. Tito lidé vědí přesně, jaký hudební styl se jim líbí a jaký ne a také na jaký nástoj by chtěli umět hrát, to vše usnadňuje. Začínat s hrou na hudební nástroj v pozdějším věku vlastně nemá žádné mínusy. Získáte tak nový koníček, zabavíte se a můžete si zahrát i nějaké trampské písničky, které jste jako malí zpívali u táboráku.
Jak poznat dobrého učitele?
Měl by být nejen skvělý hudebník, ale měl by také umět tyto vědomosti předat dál. Ne vždy je pravidlem, že ten, kdo umí hrát, umí i učit. Dále byste si určitě měli sednout i po lidské stránce. Pokud si jako lidi zkrátka nesednete, tak bych doporučil hledat dál. V tom případě to může být klidně ten nejlepší lektor v Česku, ale nebude to fungovat. Velkou výhodou je, když má lektor zároveň i sólovou muzikální kariéru nebo hraje v kapele či v orchestru. Mám s tím skvělé zkušenosti zejména u dětí, naši lektoři občas své žáky berou s sebou na vystoupení. Když dítě vídí, jak jeho učitel hraje na kytaru v rockové kapele a sklidí obrovský potlesk, tak ho to zkrátka pořádně namotivuje. Dále se vám učitel musí snažit vyjít maximálně vstříc. Pokud se vám například nelíbí styl hudby, na kterém hru na nástroj procvičujete, tak by vám měl umět nabídnout upravené hodiny, kde se můžete hru učit na svých oblíbených písničkách a melodiích.
Co vás na vaší práci baví nejvíce?
To, že pracuji ve své vlastní hudební škole, kde se snažím ke hře na nástroj přistupovat novým a moderním způsobem. Často jsem byl svědkem toho, jak studenti odchází ze ZUŠ a už nástroj nikdy v životě nechtějí vidět. To u nás doufám nehrozí. Snažíme se zkrátka o to, aby hra na nástroj žáky především bavila. Ke každému žákovi přistupujeme individuálně, ať už se jedná o jeho hudební styl, nebo styl vyučování. S tímto přístupem pak netrvá dlouho než se z žáka, který na první hodině ani nevěděl, jak se k nástroji posadit, stává mistr. To mě na tom baví nejvíce. Vidět ten pokrok a radost.
KAM DÁL: Vracíte se po covidu zpátky do práce? Máme pro vás tipy, jak se na to připravit.