Marek Hilšer už v listopadu 2019 oznámil, že bude znovu kandidovat na post prezidenta republiky i v roce 2023.
Po absolvování gymnázia byl přijat ke studiu mezinárodních vztahů na Fakultu sociálních věd UK. V roce 1999 odjel do Spojených států, kde se živil jako kopáč, stěhovák nebo instalatér. Po návratu z USA nastoupil v roce 2004 ke studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2007 se stal členem předsednictva univerzitního Akademického senátu. V letech 2011 a 2012 se účastnil lékařské mise humanitární organizace ADRA a působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni.
V roce 2008 organizoval protesty proti záměru tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka privatizovat fakultní nemocnice změnou jejich právní formy na akciové společnosti s menšinovým podílem univerzit. Roku 2012 jako spolupořadatel demonstrací během tzv. Týdne neklidu vystupoval proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše. V říjnu 2014 se v rámci happeningové akce skupiny oMen na tiskové konferenci Úřadu vlády svlékl do půl těla a vztyčením vlajek Evropské unie a NATO podpořil tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku v jeho postoji k dění na Ukrajině. V otázkách zahraniční politiky je příznivcem silného partnerství s Evropskou unií a NATO.
Není proti legalizaci marihuany. Je pro přijímání uprchlíků, kolem dvou tisíc uprchlíků je podle něj zvládnutelný počet, je proti stavění plotů na hranicích. Je ženatý, jeho žena Monika Hilšerová je lékařka záchranné služby. Mají syna a dceru.
Vybrané články na téma "Marek Hilšer":
Hilšer jako slizký šplhoun Mazánek i prezident Macron. Expert rozebral prezidentského kandidáta
Minulost Pavla i Nerudové nahrává Babišovi, říká Marek Hilšer. Chce nezávislého prezidenta
Bojíme se Babiše, proto jsme rezignovali na pravdu
Marek Hilšer: Byl bych lepší prezident než Miloš Zeman
Hilšer se stal senátorem, porazil Michálka. Vyšlo to i Fischerovi, který chce být stále prezident
Marek Hilšer: Budu kandidovat v prezidentských volbách v roce 2023
