Nikdo asi nebude dlouho pátrat v paměti, aby si vzpomněl, kdo byl Karel Gott. Vítěž dvaačtyřiceti Zatých slavíků a zpěvák, který prodal více než 50 milionů alb, se do paměti lidí jednoduše zapsat musel. Zvlášť když za svoji kariéru nazpíval kolem dvou a půl tisíce skladeb a znali jej nejen lidé v naší republice, ale byl jedním z těch, kteří se svým uměním dostali i za její hranice - a to již v době před listopadovou revolucí. A přitom mohlo být všechno jinak, kdyby se mu splnil sen z mládí a mohl studovat výtvarnou školu. Místo toho ale nakonec nastoupil do učení v ČKD a začal zpívat. Až později vystudoval operní zpěv na konzervatoři.
Elektromontér Gott
Po vyučení začal elektromontér Karel Gott častěji zpívat po klubech a v roce 1958 dokonce zvítězil v první soutěži, tehdy šlo ještě o soutěž amatérskou. Byl to ale impuls a mladý zpěvák se po dalších dvou letech rozhodl pověsit montérky na hřebík a věnovat se už jen zpěvu. Vyplatilo se to… Přišla doba twistu, malých divadel a právě tam našel to nejlepší uplatnění, i díky působení v divadle Semafor se začal zapisovat do srdcí svých posluchačů. Prvnm singlem, který nahrál, byla píseň Měsíční řeka.
Na půl roku do Vegas
Rok 1967 přinesl první koncerty se skupinou Ladislava Štaidla, píseň Trezor, cenu Bratislavská lyra i sedmiměsíční angažmá v Las Vegas. Byl to úspěšný rok, ale stále to byl jen začátek kariéry. Vzestup jeho slávy pokračoval i v sedmdesátých letech, ale škraloupem na jeho umělecké pověsti se stal podpis Anticharty v roce 1977. Ocenění Zaloužilý umělec, které v tom roce získal, tak mnozí přičítali spíš jeho loajalitě k systému, ačkoliv o jeho umění nebylo pochyb. Karel Gott později konstatoval, že to byl jediný možný způsob, jak zůstat u zpěvu.
Konec v roce 1990?
Patrně největšího úspěchu se božskému Kájovi dostalo v osmdesátých letech, a to jak v Československu, tak i v Německé spolkové republice, v Sovětském Svazu, ale i v Asii. Mělo to být také poslední desetiletí jeho hvězdné kariéry. Rok 1990 si stanovil jako konečný pro pěveckou dráhu, jak ale sami víme, svoje rozhodnutí nakonec změnil a zpíval až doslova do konce života, jen s menší přestávkou v roce 2015, kdy se u něj již objevily zdravotní problémy. Ještě při příležitosti svých 80. narozenin ale vydal album Jdi za štěstím, které - jak jinak - slavilo velký úspěch.
Složitá politika
Rozporuplnější než jeho pěvecká kariéra byly pro mnohé jeho postoje politické. Zatímco v roce 1971 se “opozdil” v návratu ze zahraničního turné, o šest let později se stal jednou z tváří Anticharty a odmítl se podepsat pod petici Několik vět. Spekulovalo se také o jeho spolupráci s tajnou bezpečností, k čemuž měl být donucen dokumenty, vypovídajícími o jeho údajném exhibicionismu v mládí. Obě tyto informace ale vždy popíral. Na druhou stranu byl to právě Karel Gott, který v době listopadové revoluce zpíval na Václavském náměstí státní hymnu a kdo oceňoval význam Václava Havla…
Konspirační teorie
Zajímavější a méně známou částí života Karla Gotta jsou jeho vyjádření ke konspiračním teoriím, které v mnoha případech podporoval. Vysloužil si tak například bronzový Bludný balvan za mnohá konstatování, která se objevila v knize Jak to vidí Gott z roku 1992. Tady se čtenáři například dozvědí, že v souladu s Nostradamovými předpověďmi, které Karel Gott uznával, se v roce 2000 měla k Zemi přiblížit neznámá planeta a odklonit zemskou osu, čímž mělo nastat tání ledovců, moře zatopit některé státy a třídenní zatmění Slunce mělo způsobit další zemětřesení. Zastával názor, že přírodní katastrofy způsobuje negativní myšlení lidí a že některé jsou dokonce způsobené pro to, že se to hodí určité skupině lidí. Rozhodně nezavrhoval teorie o iluminátech, když pro Lidové noviny v roce 2001 uvedl, že podle jeho mínění řídí svět “vysoké nadstátní kruhy, tak zvaní ilumináti nebo osvícenci, a také svaté řády a lóže až po mysticko-okultní organizace.”
Ať si Karel Gott myslel o světě i o politice cokoliv, jistotou zůstává, že jeho hlas a jeho písně těšily generace posluchačů a těšit je budou díky moderním technologiím i dále.
KAM DÁL: Radkin Honzák: Děti potřebují pevné mantinely a jistotu, ne kecy o devětadvaceti pohlavích