Jan Zajíc
Pro nás je Jan Zajíc asi druhou nejznámější obětí sebeupálení. Hned po Janu Palachovi. Zajíc byl osmnáctiletý student, který se upálil na výročí únorového komunistického puče, 25. února roku 1969. Že byl k tomuto činu inspirován Palachem, je evidentní. A to nejen proto, že se Zajíc upálil jen krátce po Palachovi. Zajíc měl literární ambice a právě o Palachovi napsal jednu ze svých básní.
Jan Zajíc nemohl být pohřben v Praze, státní bezpečnost pohřbu zabránila z obav, že by došlo ke stejným protestním akcím jako při pohřbu Jana Palacha.
Ryszard Siwiec
Siwiec byl polský úředník, který zarputile odmítal komunistický režim. K sebeupálení se rozhodl v roce 1968 – tedy ještě před Janem Palachem. K činu jej dovedla sovětská okupace Československa a fakt, že se na ní podílely i polské jednotky. To pokládal Siwiec za potupné. S manželkou Marií měl Siwiec pět dětí, zemřel ve věku devětapadesáti let.
Sándor Bauer
I Sándora Bauera inspiroval k sebeupálení Jan Palach. Bylo mu teprve šestnáct let, když se 20. ledna roku 1969 – tedy den po Palachově smrti – upálil na protest proti sovětské okupaci. Čin provedl v hlavním maďarském městě, v Budapešti, před Národním muzeem. Když se Bauer polil benzínem a sám sebe zapálil, v rukou držel dvě maďarské vlajky. Následkům popálenin podlehl 23. ledna. Tisk o jeho aktu informoval, mladého Bauera však označil za duševně chorého člověka, jehož motivace nebyla politická. Jeho pohřeb se uskutečnil pod přísným dohledem bezpečnostních složek.
Blanka Nacházelová sice chtěla následovat Jana Palacha, ale ve svém dopise na rozloučenou uvedla: "Neměla jsem tu šílenou odvahu jako J. Palach. Proto umírám tímto způsobem, je to o hodně lehčí." Nacházelová se otrávila svítiplynem.
Josef Hlavatý
Ve stejný den jako Bauer se v Plzni upálil Josef Hlavatý. Pětadvacetiletý Hlavatý pracoval v pivovaru. K aktu jej stejně jako Bauera inspiroval Jan Palach. Svým činem protestoval proti sovětským okupantům. Hlavatý skončil ve Vojenské nemocnici Na Borech s těžkými popáleninami, které pokrývaly téměř dvě třetiny jeho těla. Mladý dělník zemřel 25. ledna.
Evžen Plocek
4. dubna roku 1969 se upálil i Evžen Plocek, který v padesátých letech vstoupil do KSČ. I on byl inspirován Janem Palachem. Svůj čin spáchal Plocek v Jihlavě poté, co strávil několik hodin ve vinárně. Zraněním Plocek podlehl o pět dní později. Bylo mu třicet devět let, měl manželku a patnáctiletého syna.
Márton Moyses
Maďarský básník, který se narodil v roce 1941. Již v roce 1960 byl zatčen a poslán do vězení za tři básně namířené proti komunistickému režimu. Rok po smrti Jana Palacha a Sándora Bauera se Moyses 13. února roku 1970 v rumunském Brašově, před sídlem komunistické strany, polil benzínem a zapálil. Byl uhašen příslušníky státní bezpečnosti. Ti zároveň vydali rozkaz, aby nebyla básníkovi poskytnuta žádná zdravotní pomoc. Moyses tak trpěl další tři měsíce, než 13. května svým zraněním podlehl. Bylo mu dvacet devět let.
Muhammad Buazízí
17. prosince roku 2010 se ve městě Sídí Bú Zíd na protest proti podmínkám v zemi zapálil tuniský mladík Muhammad Buazízí. Jeho čin spustil vlnu protestních akcí, na jejichž konci byl pád autoritářského režimu prezidenta bin Alího. Buazízí se živil jako pouliční prodejce. Následkům zranění podlehl osmnáct dnů po svém sebeupálení. Bylo mu dvacet šest let.
Jana Palacha chtěl následovat i Miroslav Malinka, který se 22. ledna zapálil v Brně. Přítomní studenti jej však okamžitě uhasili, Malinka skončil s popáleninami na zhruba deseti procentech těla, jež jej neohrozily na životě.
