Pane doktore, proč jste se rozhodl jít do velké politiky? I když se asi nedá říct, že byste byl v tomto ohledu úplným nováčkem, je to tak?
Ano, myslím, že se v politice angažuji docela dost. Na druhou stranu je pravda, že nejsem úplně vidět. Troufnu si tvrdit, že je to i tím, že média obecně méně píší o programových věcech. Jako je například náš sofistikovaný program pro zdravotnictví, který jsem vytvářel. A spíše se věnují záležitostem, z mého hlediska podružným, které jsou mediálně zajímavější. Nicméně chápu jejich motiv, musí samozřejmě z něčeho žít.
Zdeněk Hřib
- pochází z rodiny architektů, sám se však rozhodl pro lékařskou dráhu
- po vystudování na lékařské fakultě v Praze se začal věnovat výzkumu kvality a efektivity veřejných služeb
- byl členem několika pracovních skupin k tématu informatiky a kvality služeb na úrovni ministerstva, Světové zdravotnické organizace a EU
- je ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví
- je ženatý, má tři děti
Myslíte třeba rudé trenýrky na Hradě...?
Přesně tak. Přitom si myslím, že zrovna zdravotnictví je téma, které zajímá každého. Ale možná je to i o tom, že málokdo od Pirátů čeká, že mají propracovaný program pro zdravotní, důchodovou či daňovou reformu. Přitom tyto věci máme zpracované do detailu.
Říkáte "máme", "děláme"...takže jste s Piráty pevně spojen, nejste jen "nějaký" poradce?
Nespadl jsem nyní z Marsu. Jsem příznivcem Pirátů od roku 2013. Byl jsem na kandidátce na pražský magistrát před 4 lety, byť ne na úplně čelním místě. Od roku 2016 jsem u Pirátů garantem zdravotnictví a na začátku roku 2017 jsem vstupoval do strany.
Proč? Chtěl jste více slávy?
O to nejde. Vstupoval jsem hlavně proto, protože jsem si uvědomil, že na mně je sice práce, ale nemám možnost rozhodování v rámci hlasování celostátního fóra. Jako registrovaný příznivec sice můžete napsat kompletní zdravotní reformu, ale ne rozhodovat o směřování strany. To byl tedy hlavní důvod, proč jsem do toho šel. Nejsem rozhodně někdo, kdo je politikou nepolíbený. Jsem zvolený poslaneckou sněmovnou za Piráty jako zástupce pojištěnců ve správní radě VZP. Tuto instituci se snažím provětrat a přenést do aktuálního tisíciletí. Což je zajímavé, protože VZP je velikostí a složitostí srovnatelná s magistrátem. Má kolem pěti tisíc pracovníků, asi 200 různých poboček, v metropoli máme 57 městských částí. Agendy, co se ve VZP vyřizují, jsou dosti komplexní, podobně jako agendy magistrátu. Z tohoto důvodu se necítím být jako náhodný kolemjdoucí.
Přesto si myslím, že vás lidé tak mohou vnímat. Právě proto, že nejste vidět...
Troufnu si tvrdit, že jistým způsobem je to výhoda. Nejsem nijak navázaný na struktury, které v Praze dlouhodobě operují. Ale ještě si dovolím drobnou podobnost s VZP a magistrátem, respektive zdravotnictví obecně a magistrát. To, co je obtížné na zdravotnictví a čím já jsem se dříve zabýval, je najít řešení, které bude vyhovovat více stranám najednou. Protože ve zdravotnictví je celá řada partikulárních zájmů, hodně aktérů, jedná se o poměrně velký veřejný rozpočet, VZP hospodaří zhruba se 180 miliardami korun ročně. Na sílu tam nelze prosadit prakticky téměř nic. V minulosti sice pár pokusů bylo, ale všechny dopadly víceméně stejně.
No, dobře. Ale co s tím chcete dělat, když to nedokázali vaši předchůdci?
Je nutné zařídit, aby došlo k celospolečenskému konsensu. Řekl bych, že na pražském magistrátě je to obdobná záležitost. Je tam celá řada témat, na která jsou různé názory z různých stran, a je nutné dosáhnout společenské dohody, aby zvolené řešení setrvalo déle než jedno volební období.
Opět jsem u stejné otázky – jak to dokázat?
Základem je, aby vzniklá koalice měla sdílenou vizi rozvoje města. Momentální koalice na magistrátu žádnou sdílenou vizi nemá. Ti mají sdílenou potřebu trafik v městských firmách. Zaznamenala to i média, dokonce byla k vidění i pěkná tabulka. V té bylo zaznamenáno, v jaké hodnotě kdo musel jakou trafiku dostat, aby se udržela a případně obnovila koalice v původním rozsahu. A to je věc, co je dnes drží pohromadě.
Je vůbec na magistrátu na co navazovat? Nebylo by lepší začít na "zelené louce"?
To možné není. Jsou zde záležitosti, namátkou metropolitní plán, které je nutné dotáhnout. Je třeba pohnout s územním plánováním, odbrzdit výstavbu na "brownfieldech", kterých v Praze máme nějakých 900 tisíc metrů čtverečních. Představa začít kompletně od píky je naprosto nereálná. Musí se navazovat na práci, která byla doposud odvedena. Například u metropolitního plánu je více záležitostí, které bude potřeba vysvětlit, změnit, ale není možné hodit celé do koše. Praha nový územní plán potřebuje. Nelze neustále fungovat v provizoriu anebo na nějakou výjimku. Vždyť ani Blanka není zkolaudována. Takovým způsobem nelze fungovat.
Kdybyste se stal primátorem, co vaše současná práce? Ať už se bavíme o výzkumu, či VZP. Mohl byste zůstat, sedět na několika židlích?
U předchozího zaměstnavatele, kde jsem navrhoval a realizoval informační systémy, jsem už skončil. Primárně z důvodu časového, abych vůbec mohl stíhat kampaň. Osud mého angažmá ve správní radě VZP jsem avizoval již v rámci našich vnitrostranických primárek. Řekl jsem, že v případě zvolení primátorem je naprosto nezbytné tuto funkci složit. Navíc by docházelo ke střetu zájmů. Magistrátní radní se budou muset Praze věnovat na sto procent a ne si odskakovat třeba do parlamentu na zasedání podvýboru pro kosmonautiku. Ze stejného důvodu bych se musel vzdát ředitelování ve výzkumném institutu.
Vy jste se poměrně detailně zabýval moderními technologiemi a IT, jsou i toto věci, které byste na magistrát přinesl?
Určitě ano. Jedním z našich zásadních programových pilířů, který chceme přinést, je digitální metropole. To znamená, že chceme zařídit, aby úřady obíhala data a ne lidi. Zjednodušit celý systém ze strany koncového uživatele. Aby se občan přes jednu stránku dostal ke všemu, co potřebuje s magistrátem vyřídit. Představte si stránku jako Google, přes kterou můžete všude. Způsob vyhledávání a užívání je velmi jednoduchý a přátelský, aby ho každý rychle pochopil a využíval. Tímto přístupem bychom chtěli uchopit i informační technologie magistrátu.
Jak moc velký deficit zde máme?
Docela dost. Nejzásadnějším problémem ve stávajících státních i samosprávních institucích v přístupu k informačním technologiím je to, že oni se na ně dívají jako na sofistikovaný způsob šikany obyvatelstva. Ne jako na službu, která by občanům měla něco přinést. My také chceme zavést hodnocení veřejných služeb občany přes internet tak, jako když hodnotíte pizzerie, hotely apod.
S kým byste nikdy nešli do koalice?
Máme povolební strategii pro sněmovní volby. Stejně tak bude pro komunální volby v Praze. Pravděpodobně se tam objeví některé podobné záležitosti. To znamená určitě nepůjdeme s extremisty, tedy komunisty ani SPD. Nebudeme ani nijak podporovat případnou koalici, ve které by seděly tyto strany. Dále nepodpoříme radu, ve které by seděli lidé s korupční minulostí, respektive lidé, kteří jsou třeba trestně stíhaní nebo odsouzeni. A třetí bod, který já osobně se budu snažit prosadit, je, že nepodpoříme radu, ve které by seděli lidi kumulující funkce. To znamená, že ten kdo bude pražským radním, tak by neměl být zároveň třeba poslancem.
Abyste tam nakonec neseděl sám...ale vážně, opravdu si myslíte, že i na komunální úrovni jsou komunisté tak velké zlo?
S komunisty nemáme ani výrazný programový průnik. A navíc tady v Praze je to ještě zesílené osobou lídryně KSČM. Takže ne, nedokáži si spolupráci představit.
S čím ještě jdete do voleb? Už jste zmínil digitální metropoli. Co dál?
Ano, to je jeden z hlavních pilířů. Pak jsou ještě další tři. Profesionální a transparentní radnice, což znamená, že odmítáme trafiky v městských firmách, což se děje i na úrovni sněmovny. Předkládáme teď nominační zákon a na naši snahu navazují i další aktivity. Dále bychom chtěli zabránit tomu, aby si kmotři rozdělili Prahu. To znamená, že kdo bude pracovat v radě, musí být dostatečně kompetentní. Dalším programovým pilířem je čisté a zdravé město. Jsme zřejmě jediní, kdo Pražanům nabídne snížení teploty v metropoli.
Prosím?
Vím, že to zní hodně ambiciózně, když to takhle řeknu. Ale ono to ve skutečnosti není až tak složité. Každý strom je klimatizační jednotka, bavit se můžeme i o vertikální zeleni, třeba podél protihlukových bariér u silničních tahů. Také chceme do veřejných prostorů vrátit vodu - pítka, kašny. Lidé se nejen ochladí, ale také se oživí prostor. Jako vystudovaný lékař jsem si vědom toho, že zdraví člověka je odvislé ani ne tak od nějaké sofistikované technologie, kardiostimulátorů a podobně, ale že mnohem zásadnější vliv má prostředí, ve kterém žijeme.
Dobře. A čtvrtý zásadní bod vašeho programu?
Služby pro moderní rodinu. Nemáme přitom na mysli jen mladé rodiny s dětmi, ale například i starší páry, které se chtějí večer vydat do divadla a pak se bezpečně vrátit domů. Nebo sociálně slabší lidé. Do toho samozřejmě spadá i problematika bydlení. V tomto volebním období jsme odhalili, že městské byty jsou přidělovány prominentům. To znamená lidem, kteří by v žádném případě neměli problém dosáhnout na normální komerční nájem ve velmi dobré lokalitě. To je neakceptovatelné.
Spadá to toho například i omezení AIRBNB?
Jistě. Ve sněmovně je zrovna nyní náš návrh na regulaci. I to přispívá do toho mixu problémů, které způsobují drahé bydlení v Praze. No, a pak jsou zde i další faktory, třeba to územní plánování nebo "brownfieldy". Chceme vrátit trh s bydlením do nějakých normálních mezí, tzn. primárně navýšit nabídku nových bytů, jinak se to nespraví.
To je všechno fajn, ale jak snížit cenu bytů?
Nabídka se vrátí do normálu. Poptávka je jasná, ta je prostě daná. Ale problém, který se tady stal, je, že se výrazně snížila nabídka, protože se nám prostě zasekl rozvoj Prahy. My nechceme rozvíjet město na úkor zeleně. Ale jak říkám, v Praze je tolik “brownfieldů”, že se stavět může. Ono se ne nadarmo uvádí, že lze do Prahy vložit ještě jednu Prahu, aniž by si toho někdo výrazně všiml. Jen tím, že využijete brownfieldy. To je rozvoj, který chceme prosazovat.
Co Pražský okruh, to je další bolavá pata hlavního města...
Je nutné si uvědomit, že plánování je v podstatě na začátku. Vypršely posudky EIA, metropole je úplně jinde, než byla v době, kdy se současný projekt dělal. Praha se rozrostla, na Černém Mostě už dávno nejsou pole apod. Skutečně jsme se výrazně posunuli. Je nutné se na vše podívat i tak, že jde o záležitost, která bude determinovat rozvoj Prahy na desítky let dopředu, možná i více. Rozhodně tu platí "dvakrát měř a jednou řež".
Zřejmě se tedy shodneme na tom, že než se poprvé kopne...
...jestli někdo slibuje, že okruh postaví v tomto nadcházejícím volebním období, tak prostě kecá. Není to možné. To je tak všechno, co se k tomu dá říct.
Libeňský most a další historicky cenné stavby, jako třeba terasa na Budějovické. Magistrát je chce poslat k zemi. Vy také?
V případě Libeňského mostu to vidím jednoznačně, měl by zůstat zachován. Jde tady o úctu k hodnotám, které vytvořili naši předkové. Libeňský most byl postaven k desátému výročí samostatnosti Československa, je to most, který má řadu unikátních prvků. Vydržel 100 let, aniž by se na něj muselo sáhnout. Takže si troufnu tvrdit, že by měl být opraven. Existuje studie Kloknerova ústavu z ČVUT, která popsala přesně, jaké jsou problémy a jak je řešit. To znamená, že my víme, jak ho opravit a jak zajistit, aby se dal dále dopravně používat. Určitě by se však měl postavit i další most mezi Holešovicemi a Karlínem tak, jak je navrženo v územním plánu.
Jsou tu ale argumenty, že oprava Libeňského mostu by byla drahá, a tak se vyplatí rovnou postavit nový...
Přijde mi to scestné. Odhady na rekonstrukci jsou půl miliardy. A když se podíváme na Trojský most, který byl nedávno postaven a překlenuje zhruba stejnou šířku Vltavy, tak stále více než miliardu. Takže představa, že uděláme nový hezký most za obdobnou cenu jako rekonstrukce Libeňáku, je z mého pohledu úplně mimo realitu.
Co další významné stavby, co s nimi?
Obecně platí pravidlo, že je dobré se o věci starat, ony vám potom nespadnou. Což si uvědomuje asi každý majitel rodinného domku. Ale bohužel v tomto případě ne radní pro dopravu. Ale možná ani primátorka problému nevěnovala pozornost. Jak jste říkal, v Praze je mnohem více staveb, není to zdaleka jen o Libeňském mostě.
Když odbočím od Prahy, jak vnímáte politickou situaci kolem (ne)vzniku vlády?
Celá krize je daná tím, že Andrej Babiš potřebuje být nutně premiérem. V momentě, kdy by tato podmínka nebyla, tak je tu více otevřených cest k tomu, aby zde nemusela vzniknout vláda s podporou extrémistů na výkonné moci.
Mimochodem, chtěl byste být ministrem zdravotnictví, může to být váš další krok v kariéře?
Nene, nejsem ten typ, kdo by se někam dral. Politika je pro mě jako služba. Jsme na křižovatce a mně záleží na tom, kam se dále vydáme. Mojí motivací je zajistit dobrou budoucnost pro lidi, kteří přijdou po nás. Mám tři děti narozené v Praze Podolí, chci, aby se jim dobře žilo. Už dnes je problém dát v Praze děti do školy, i to bych chtěl řešit. Měli bychom však jít ještě dále, zajistit kvalitní výuku, je potřeba učitele dobře zaplatit. Můžeme se bavit i o alternativních způsobech výuky v některých veřejných školách. Vždyť tak, jak to učíme naše děti dnes, se to prakticky nezměnilo od Marie Terezie. A je toho mnohem více. Přál bych si, aby se do Prahy jezdili lidé dívat, jak se řeší problémy moderní metropole. Tak, jako se jezdí například do Estonska za digitalizací nebo do Finska okukovat školství.
