Vše jednou končí. Jako i povídání se Žanetou, která se zřejmě potřebovala svěřit jinému, než své rodině, a slyšet jiný názor

Povídání o životě se Žanetou se pomalu blížilo ke konci. Moc jsem jí v duchu fandil. Chápal jsem, co Žaneta říká, chce říci a jak to myslí. Hodně podobných situací jsem slyšel od žen, ale i od mužů, kteří také něco podobného prožívali. Žaneta má navíc oporu v rodině, v sestře, a to je mocný dar v rozhodování jak dál…