Vojenská situace na Ukrajině je už několik dní poměrně stabilní, ruská vojska místo bleskového postupu musí postupovat velmi pomalu. Proč se Rusku nedaří na Ukrajině přesvědčivě vítězit? „Prostě se přepočítali hned ve třech důležitých věcech,“ říká vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Jak byste popsal současnou situaci na Ukrajině z hlediska Ruska?
Je to strategický debakl, totální strategická katastrofa. Už na začátku měli Rusové plán, který byl ale naprosto nerealistický. Celé to z jejich pohledu mělo být hotové za dva tři dny, což se nestalo a ani stát nemohlo. Oni si představovali něco, jako byl rok 1968 u nás. Že zkrátka vstoupí na Ukrajinu a budou maximálně potlačovat nějaký lokální odpor. Počítali s brzkým zhroucením ukrajinské armády a s tím, že Zelenskyj uteče nebo kapituluje. Zřejmě to mělo probíhat jako v roce 2014 na Krymu. A je dost možné, že v tom roce 2014 by se jim možná něco takového podařilo. Teď je to ale absurdní.
Proč se Rusům nedaří splnit jejich cíle?
Rusové se dopustili tří zásadních chyb. Ta první je, že ve svých představách zaútočili na Ukrajinu z roku 2014. Za těch 8 let se ale Ukrajina dramaticky změnila. Její vojenské schopnosti jsou úplně jinde, její armáda, ale i jednotky teritoriální obrany, si vedou skvěle a ohromně to zapůsobilo na celý svět. Takže to byl první ruský omyl, velké podcenění Ukrajiny. Nepočítali s tak obrovskou ochotou bojovat a s tak velkou odvahou a odhodláním.
- vojensko-bezpečnostní analytik a publicista
- spolupracovník ATM a Střelecké revue
- autor knihy o vojenské technice
Co byla druhá chyba?
Přecenění vlastní armády. Ruská armáda dělá obrovské chyby na taktické úrovni, vidíme amatérské a diletantské vedení operací, naprosto to nezvládají logisticky a vůbec nejsou schopní jednotky zásobovat. Nejsou také schopní provádět velké letecké operace, a tudíž podporovat svoje jednotky ze vzduchu. Jejich protivzdušná obrana evidentně selhává a není schopná si poradit zejména s drony Bayraktar. Spousta ruské techniky se zastavila, protože jim došlo palivo a munice. Vojáci mají expirované potraviny, nemají zabezpečené vysílačky, takže používají civilní vysílačky nebo mobily. Tristní pohled je na vozidla, která jsou zjevně neudržovaná, jsou v hrozném stavu. Rusové nakoupili ohromné množství levných čínských pneumatik a nyní vidíme vozy s vypuštěnými nebo píchlými koly, protože ty pneumatiky tu zátěž nevydržely.
Takže problémy jsou v technice?
Těch důvodů je mnohem víc. Je to například také důsledek toho, že Rusové neměli kde získat bojové zkušenosti s velkými operacemi. Na Donbase i v Sýrii to byly malé kontingenty, tady mají 200 000 vojáků, kteří nemají zkušenosti. Nezvládají to, vzniká chaos a je to diletantsky vedené. Jelikož neočekávali žádný odpor, tak tam poslali záklaďáky, což se jim také krutě vymstilo. V armádě také panuje obrovská korupce. Peníze určené na moderní armádní vybavení zřejmě byly použity na stavbu vil nebo nákup jachet. Je pravděpodobné, že se pod rukou rozprodávalo palivo. K tomu si přidejme takový ten tradiční ruský šlendrián. Na některé věci se prostě kašle, jak je to třeba u té údržby vozidel. Když to nikdo nehlídá, tak proč bychom to dělali?
Abychom nezapomněli, co byla třetí chyba?
Podcenění ochoty západu a světa sjednotit se a pomáhat Ukrajině. Nikdo včetně mě, to se přiznám, asi nečekal takto drtivé a likvidační sankce. To je pro Rusko ekonomická katastrofa. Tyto tři chyby už nyní dělají z celého podniku pro Rusko strategickou porážku. Rusko už tu válku strategicky prohrálo.
Rusové jsou ale navenek plní optimismu, jak a kdy to celé může skončit?
Konec přijde záhy, protože Rusové mají zásoby jenom na několik málo týdnů vedení bojových operací. Některé věci, jako je třeba naváděná munice, už jim úplně došly. Pokud Rusové chtějí dosáhnout nějakého vojenského vítězství, tak je tu ještě pár možností, co se může stát. Kdyby se jim podařilo obsadit nějaké velké město, třeba Charkov nebo Oděsu, tak by mohli u jednání něco požadovat. Největší vítězství by pro ně nesporně bylo, kdyby se jim podařilo obklíčit jádro ukrajinské armády. To se nachází na východě země. Málokdo si toho všímá, ale spousta odborníků se správně ptá, kde se vlastně nachází ukrajinská armáda? My totiž vidíme jen něco jako asymetrický boj vedený malými jednotkami. Ty překvapují Rusy a ničí jim kolony a zásobování. Ale kde jsou velké obrněné svazy a mechanizované jednotky ukrajinské armády? Ty moc nevidíme, protože ty drží pozice na Donbasu. Proto se tam ta fronta moc nehýbe. Takže kdyby se Rusům podařilo uzavřít tyto jednotky a obklíčit je v kotli a zničit, tak to by byl velký úspěch.
A může se to stát?
Musíme si uvědomit, že Ukrajina je obrovská země. Ne všichni v Moskvě si toho všimli. Ruská vojska nejsou schopná vyrazit dál než pár desítek kilometrů za hranice Ukrajiny, takže těžko můžeme očekávat rozsáhlou koordinovanou obkličovací operaci. Moc pravděpodobné to není. Navíc všechno zabírá čas, a ten Rusové absolutně nemají. Jim za týden nebo dva dojdou zásoby a nebudou schopni dál vést válku. Rusko navíc za měsíc nebo dva zbankrotuje, takže to je další problém.
Mají Rusové nějaké zálohy?
Všechno, co na hranicích měli, už tam poslali. Už dokonce v některých regionech probíhá skrytá mobilizace, posílají druhořadé jednotky někde z Dálného východu. Vytahují techniku někde ze skladů, která ale není v moc dobrém stavu. A i kdyby tam ty další síly měli, tak jim to nepomůže, protože je nedokážou zásobovat. Nasazena je polovina manévrových sil Ruska. Ruská armáda má 800 000 osob a na hranici bylo 200 000, ale to není čtvrtina, protože v tom zbytku jsou různé podpůrné a kancelářské síly, prostě bojeschopných sil je nasazená už polovina z celé armády. V Iráku měli Američané nasazenou jen asi pětinu svých sil. Mimochodem když mluvíme o Iráku, tak tam vidíme další zajímavou věc.
Jakou?
Američané tam tehdy měli jeden hlavní směr, kterým byl Bagdád, a jeden podpůrný útok na Basru. Všude jinde byla statická fronta, kde se nepostupovalo. Na Ukrajině Rusové útočí ze čtyřech různých směrů. Hitler při útoku na Sovětský svaz útočil ze třech směrů, tak oni ho teď překonali. Koordinace čtyř útočných směrů je v jejich podání na bodu mrazu. Mezi Mariupolem a Oděsou, což je jedna fronta, je 500 kilometrů. Vždyť ti Rusové tam nic nedrží, jen silnice a nějaké obce, rozhodně se nedá říct, že by to území kontrolovali. Na okupaci Ukrajiny by byla potřeba úplně celá ruská armáda. Celé je to prostě úplně špatně a je to strategická prohra už teď.
Pomohla by bezletová zóna, po které mnozí volají?
Velmi málo. Ruské letectvo není schopné provádět rozsáhlé letecké operace, většinu poškození a ztrát způsobuje dělostřelectvo. Říká se, že jediná příležitost, kdy Rusové pošlou do vzduchu desítky letadel současně, jsou vojenské přehlídky. Bezletová zóna by byl symbolický krok, ale také riziko konfliktu s Ruskem. Něco jiného jsou stíhačky, konkrétně ty polské Migy. Ty by pomohly moc. Nejen letadla, ale věřím tomu, že kdyby tam už ty stroje byly, tak by se našla spousta polských pilotů, kteří by si chtěli vybrat dovolenou a odjet létat na Ukrajinu. Rusové tohle vymysleli, takže by bylo hezké jim to vrátit.
Zmáčkne podle vás Putin jaderné tlačítko? Nebo nehrozí třeba jen „malý“ taktický útok jadernou hlavicí?
K čemu by mu to bylo? V ničem by mu to nepomohlo a jen by to tu situaci zhoršilo. Ukrajinci by se nevzdali ani potom a ten radioaktivní spad by zasáhl i ruské vojáky. Je to nesmysl, ale já přesto nemohu tvrdit, že se to zaručeně nestane, protože celá tahle válka je nesmysl. Většina odborníků se spletla a tvrdila, že žádná válka na Ukrajině nebude, protože objektivně to prostě nedává smysl. A stejně se to stalo. Nebyli jsme schopní predikovat, že Rusko udělá takovouto sebevražednou pitomost. Takže se to nedá vyloučit ani s těmi jadernými zbraněmi.
Je Putin blázen?
Putin není blázen. Je to vysoce inteligentní člověk, který ale podlehl své vlastní propagandě. Dopustil se několika fatálních omylů a dostal se do situace, ze které není dobré východisko. Ale to z něj nedělá blázna. Pro Putina je to každopádně začátek konce. Považuju za dost pravděpodobný scénář, že bude odstraněn. Generalita dojde k závěru, že takto to už dál nejde. Ve 20. století už dvakrát ruský režim padl kvůli prohrané malé válce, která měla být rychlá a bezproblémová. Jednou to byl carský režim, který začal radikálně upadat kvůli prohře v rusko-japonské válce. Po ní už režim slábl a v roce 1917 to byla jen agonie, hlavní zlom byla ta prohraná rusko-japonská válka. Podruhé padl Sovětský svaz po prohrané válce v Afghanistánu. Z malých krátkých válek se Rusům už dvakrát staly velké ošklivé války a kvůli nim padl režim. Dost možná je to čeká potřetí.
KAM DÁL: Legendární snipeři z války: Na Ukrajinu míří elitní střelec, připomíná dva národní hrdiny.
