Houby jsou velmi dobré a tělu prospěšné, každá houba obsahuje jiný poměr látek. Podle mykologa Daniela Kvasničky například takový hřib dubový je jedinou houbou, která obsahuje tělu prospěšný selen. Velmi si pochvaluje také masáka, čili muchomůrku růžovku. Tu si většina lidí může splést s muchomůrkou tygrovanou, ale jinak je tělu velmi prospěšná. Ovšem za předpokladu, že ji tepelně upravíte. Před ochutnáváním v lese mykolog varuje.
„Masák je velká pochoutka, ale pozor, za syrového stavu je jedovatá. Obsahuje totiž bílkovinu, která rozkládá červené krvinky. Zatím nejsou známy případy, kdy by se otrávil někdo masákem. Nicméně protože rozkládá za syrového stavu červené krvinky, lidem, kteří ho snědí syrový, by se mohlo hůře dýchat a tak dále,“ vysvětluje poděbradský mykolog Kvasnička.
„Existuje studie německých vědců, kteří testovali syrovou muchomůrku růžovku na krysách a myších. Velmi koncentrovanou látku, jedovatou bílkovinu z masáka, podali krysám a ty po 10 až 15 vteřinách hynuly. Když jim dali látku nekoncentrovanou, tak hynuly během 15 minut, přičemž bylo pozorované snížené dýchání, krev z čumáku, krev v moči,“ upozorňuje Kvasnička na konzumaci syrového masáka. Rozhodně však od sbírání neodrazuje.
„Na druhou stranu je masák velice pro člověka prospěšná houba. Pokud ho uvaříte, tak ta jedovatá bílkovina je termolabilní, to znamená, že se vařením vytrácí. A masák obsahuje mnoho tělu prospěšných látek, ať jsou to aminokyseliny, nebo chitin, který podporuje funkci žaludku a střev. Masák dokonce obsahuje někdy až o 30 % více bílkovin, než běžně obsahuje maso,“ pochvaluje si mykolog masáka.
Pozor ale, abyste si masáka nespletli s méně známou houbou (a nejde o muchomůrku tygrovanou). „Teď roste třeba muchomůrka drsná, ta je vždycky taková žlutá, nažloutlá. Tu byste si mohli splést se žlutou formou masáka,“ dodává mykolog.
