Obava z toho, že filmová akademie ocení kvalitní regionální filmy na úkor světového díla byla zažehnána. Nejdůležitější ceny získal snímek Nabarvené ptáče, které si v průběhu minulého roku získalo oblibu prestižních filmových festivalů po celém světě. Nasazen byl dokonce do hlavní soutěže na filmovém festivalu v Benátkách, kde získal cenu studentů.
Vlastníci a Staříci
Byť letošní rok nebyl tak depresivně beznadějený jako ostatní ročníky, Nabarvené ptáče jednoduše vyčnívalo z našeho malého českého rybníčku. Ať si o filmu můžeme myslet své, žádné audiovizuální dílo nemělo tak velké ambice, které se z velké části podařilo naplnit.
Bravurně technicky odvyprávěný černobílý příběh je adaptací bestselleru polského spisovatele Jerzyho Kosinského, který dlouho osud hlavní postavy vyprávěl jako autobiografický, což ovšem nebyla pravda. Nicméně to nezastiňuje fakt, že česká kinematografie byla po velmi dlouhé době znovu v pozornosti zahraničních diváků.
Konkurence co do kvality snímků nebyla zrovna malá, ale témata, která si autoři vybrali, jednoduše nemohla Nabarvenému ptáčeti konkurovat. Snímek Staříci se svěžím a drastickým humorem vyprávějí příběh pomsty vůči zločinci z minulého režimu a snímek Vlastníci, který si odnesl cenu za nejlepší scénář, zase vtipně reflektoval typicky českou schůzi vlastníků v činžovním domě.
Něco stále chybí...
Oproti minulému roku, kdy byl celkem s odvahou vybrán za vítěze mladý režisér Olmo Omerzu za film Všechno dobrý, byl tentokrát generační kolega Michael Hogenauer opomenut za snímek Tiché doteky. Odvážný snímek, který se pustil do modernějšího pojetí kinematografie, akademiky evidentně tolik neoslovil, ale podobným filmům bychom měli více než fandit. Pokud si má česká kinematografie hýčkat silné začínající osobnosti, je nutné nepřehlížet filmy jako Sněží! a Národní třída.
