Dva roky po skončení druhé světové války byly ve znamení pomsty a touhy po spravedlivé odplatě. Když jsou však lidé hladoví po krvi, tak se spravedlnost mění v šílené běsnění. Několik Němců jistě zemřelo, aniž by se čímkoli provinili. Jsou však zločinci, jejichž vina byla nepopiratelná. Mezi nimi byl i bývalý knihkupec a hlavní nepřítel Čechů K. H. Frank.
Ten druhý
Muž, jehož krutost pocítili obyvatelé Lidic a Ležáků, marně čekal na své vysněné povýšení. Na konci války se dočkal maximálně pověšení. Místo říšského protektora mu uzmul nejdříve Reinhard Heydrich a následně Wilhelm Frick. I tak byl nakonec díky své krutosti vnímán jako nejmocnější úředník Protektorátu Čechy a Morava. Ani on však nemohl odvrátit osud, v kterém nacistické Německo přicházelo o moc nad dobytým územím Evropy.
Před pražským povstáním od 30. dubna do 5. května vyhlásil zákaz vycházení a kdo tento příkaz poruší, bude popraven zastřelením. Marně se snažil učinit v zemi “pořádek” a 9. května v ranních hodinách uniká z Prahy ke spojeneckým liniím. Chycen je v Rokycanech americkými vojsky a po výslechu v německém Wiesbadenu byl předán československé justici. Mohl tak začít mimořádný lidový soud, který vedl k jasnému závěru. Poprava oběšením.
Opilec Nenáhlo
Poprava se odehrála před zraky těch, kteří se museli krčit pod příkazy “krvavého psa”. K. H. Frank svoji přezdívku získal na základě svého krutého jednání, které nejvíce symbolizuje likvidace Lidic a bezcitná poprava jeho obyvatel včetně dětí. Velmi prestižní událost měl na starost pankrácký kat František Nenáhlo.
Muž, jehož životopis je plný kriminální činnosti, byl za války sám vězněn kvůli napadení německého poddůstojníka. Problémy se zákonem měl však celý život. Jen díky nízkému věku nebyl odsouzen za pokus o znásilnění a krádež. Ani jeho účast ve vojenské službě nesrovnala jeho divoký život a během svého života prošel věznicemi v Praze, Terezíně, Berlíně a Drážďanech. V roce 1944 přešel slovenskou hranici, aby se zúčastnil slovenského povstání, ale nakonec byl znovu zatčen. Po osvobození vězňů z pankrácké věznice 5. května 1945 se aktivně účastní bojů na barikádách.
Katem v divoké době
Práci kata získal díky známosti s jedním komunistou, kterého potkal právě během pobytu ve vězení. Kariéra kata vydržela pouhé dva roky, za které toho stihl víc než dost. Úplně první popravu vykonal na sudetském Němci Josefu Pfitznerovi. Náměstek primátora Prahy byl fanatický nacista a jeho poprava se neobešla bez skandálů. Jeho nadávky vůči přihlížejícímu davu celou situaci vyhrotily a Pfitzner dokonce plivl Nenáhlovi do tváře. Ten neudržel nervy na uzdě a vrazil mu na oplátku facku.
František Nenáhlo dodnes drží rekord v počtu vykonaných poprav, kterých je rovných 100. Tu bezpochyby nejvýznamnější vykonal na K. H. Frankovi. Ani zde se celá situace neobešla bez skandálu. Provaz z popravy údajně za velké peníze prodal… Dalším významným popraveným byl nástupce Reinharda Heydricha Kurt Daluege. Zde však začalo platit nové pravidlo, kdy se provaz musí po každé popravě archivovat.
František Nenáhlo povolání kata kvůli svému kladnému vztahu k alkoholu zanedbával, a tak byl vyhozen. Konec života kata rekordmana plyne k smrti rychle jako na skluzavce. Ani rok v Jáchymově, kam byl odsouzen za krádeže, mu od alkoholismu nepomohl. Nakonec umírá na rakovinu a otravu jater v pouhých 47 letech.
