Druhý titul nese název Hleď, prázdnota! a vydalo jej nakladatelství Gnóm!. V překladu Jakuba Němečka se jeho prostřednictvím dostalo českým čtenářům a milovníkům žánrové literatury prvního – a nutno podotknout, že velice důstojného – seznámení se spisovatelem a scenáristou Philipem Fracassim. Fracassi je autorem veskrze konzervativním. Ve svých povídkách vsází na propracovanou a pečlivě budovanou psychologizaci postav, jež jsou vrhány do jednoho nebezpečí za druhým, přičemž nikdo není tohoto nebezpečí uchráněn. Fracassiho povídky se tak podobají například dílům takových mistrů hororového žánru, jakými jsou H. P. Lovecraft nebo Edgar Allan Poe.
A právě přes Edgara Allana Poea se můžeme dostat k povídkové sbírce Osvícení v temnotě, kterou vydalo nakladatelství Carcosa. Edgar Allan Poe je často považován za zakladatele hororového žánru a jedna z jeho nejznámějších a nejvydařenějších povídek je v knize Osvícení v temnotě obsažena. Vedle ní jsou povídky autorů ryze současných – jakým je třeba současný nejznámější hororový spisovatel, autor monumentálního románu To, který se nedávno dočkal prvního dílu filmové adaptace, Stephen King.
Od nadšení ke knize
Sbírka Osvícení v temnotě totiž není běžnou povídkovou knihou. Za její realizací stojí hororový nadšenec a jeden z nejzarytějších fanoušků Stephena Kinga, Hans-Ake Lilja. Ten je dlouholetým správcem serveru Liljova knihovna, v níž se zaměřuje na reflektování tvorby svého velkého oblíbence. A ke dvacátému výročí založení svého serveru se rozhodl pro odvážný a pozoruhodný počin. Vydat antologii hororových povídek, v nichž by se objevila i dosud nepublikovaná povídka Stephena Kinga.
A svůj plán dotáhl do úspěšného konce. Povídka, kterou mu King umožnil publikovat, nese název Modrý kompresor a řadí se k počátkům Kingovy prozaické tvorby. A jedním dechem je třeba dodat, že v rámci Kingovy kariéry, ale i v rámci sbírky Osvícení v temnotě, je velmi slabá. Přesto však dává celé sbírce velmi originální ráz (to se netýká jejích nevalných kvalit). Povídka je totiž takzvaně "meta" – reflektuje svůj vlastní vznik a vývoj a také myšlenkové pochody, které jejího autora přiměly k tomu, aby ji vystavěl tak, jak ji vystavěl. Mimo jiné autor do své povídky zapojil i odkaz na povídku Edgara Allana Poea Zrádné srdce.
Podobné principy pak prostupují celou knihou. Jak byly povídky vystavěny a jaké je jejich jádro (nebudeme se zde ohánět pojmem sdělení), se dozvíme vždy na konci té které povídky. Vždy totiž následuje stručná informace o autorovi (případně o autorech) a nějaký popis okolností vzniku povídky.
Starý mistr
Pakliže jsme trochu zklamáni počáteční Kingovou povídkou, chuť si můžeme spravit hned následujícím dílem s názvem Síť, jež je výborně rozjeté, táhne napětí – byť ne zrovna hororové – několik desítek stránek. Nakonec trochu zklame (protože nepřekvapí) pointa, přesto se jedná o poměrně zdařilou povídku.
Za vrchol celé knihy lze dozajista považovat povídku Strážcův průvodce švédského spisovatele Johna Ajvide Lindqvista, jež je vedle jiného poctou mistru hororového žánru H. P. Lovecraftovi. A ještě jednu povídku je nutno zmínit, jelikož je i po letech stěží překonatelná – Zrádné srdce Edgara Allana Poea.
