Rolling Stones v Praze
Už ve středu (4. 7.) zahraje v pražských Letňanech jedna z nejslavnějších světových kapel. Dá se říct, že si to u nás "stouni" poměrně oblíbili, není proto možné tvrdit, že máme poslední šanci vidět Micka Jaggera, Keitha Richardse a spol. naživo. Na druhou stranu je kultovnímu zpěvákovi už čtyřiasedmdesát (což se za necelý měsíc změní). A byť se stal Jagger před rokem poosmé otcem, nikdo jak se říká nežije věčně.
Mrtvý muž na střeše Veletržního paláce
Komu se nepodařilo sehnat lístek na Rolling Stones, nemusí smutnit. Den mu dozajista zpříjemní projekce na střeše Veletržního paláce. 4. 7. se promítá slavný film Jima Jarmusche Mrtvý muž, ale vyrazit na střechu můžete i jindy.
Jan Těsnohlídek: Hranice a zdi
Jeden z nejznámějších (ne-li nejznámější vůbec) současných českých básníků, Jan Těsnohlídek, vydal novou sbírku. Jmenuje se Hranice a zdi a vyšla v nákladu 1 500 kusů, což je v rámci současné české poezie téměř šílené číslo. Nelze se však divit. Jan Těsnohlídek, držitel Ceny Jiřího Ortena a autor, jemuž už ve třiceti vyšly sebrané spisy, je na české literární scéně poněkud neobvyklý fenomén. Básněmi oslovuje nejen běžné čtenáře poezie, jeho fanoušci se hromadně sdružují například na sociálních sítích… Sbírkou Hranice a zdi nebudou Těsnohlídkovi fanoušci rozhodně zklamáni. Najdou v ní přesně to, co očekávají, a ještě něco navíc – například sugestivně zachycenou rezignovanost, jež se vtírala už do Těsnohlídkovy předchozí sbírky. Básně jsou opět intimní, drásavé, melancholické, plné pesimismu a skepse. Ten, kdo někdy slyšel autora, jak své básně recituje, bude chápat, proč se v textech vyskytují místa, kde tři řádky po sobě tvoří pouze pomlčka. Kdo Těsnohlídka recitovat neslyšel, může si ho vyhledat. Stojí to za to.
Děsivé dědictví
Jeden z nejočekávanějších hororů posledních let. Ve Spojených státech je označován za Vymítače ďábla 21. století. My se na Děsivé dědictví můžeme těšit už 19. 7.
Úsměvy smutných mužů
Z knižní předlohy Josefa Formánka vychází film režiséra Dana Svátka Úsměvy smutných mužů. Ve snímku, jenž mapuje strázně boje s alkoholem, se představí například David Švehlík, Jaroslav Dušek, Jaroslav Plesl nebo Simona Babčáková.
Irena Šťastná: Sen o třetí plíci
Po sbírce Žvýkání jader, za niž byla nominována na cenu Magnesia Litera, si Irena Šťastná "odskočila" k tvorbě pro děti (kniha Na mamuta), aby se v roce letošním představila takříkajíc ve velkém se sbírkou Sen o třetí plíci. Podobně jako Jan Těsnohlídek využívá Irena Šťastná k potřebné rytmizaci svých veršů s oblibou závorky. Zde by však paralely končily. Šťastná nadále zaznamenává malá životní dramata a strázně, více se však rozvinul surrealistický přídech jejích veršů (který leckdo vyčetl – možná trochu nuceně – už z básnířčiny poslední sbírky). Sbírku Sen o třetí plíci tvoří dva oddíly – Sedimenty a Rituální vraždy. Zatímco v Sedimentech čteme delší, často stroficky nečleněné texty, básně v oddíle Rituální vraždy jsou strohé, sevřené a o to tíživější. Z jediného motivu dokáže Šťastná vykřesat obraz či situaci sice intimní, ale takovou, která se zažere pod kůži každému.
