Velkou změnou, o které v současné době uvažují Piráti - a s níž nemají velký problém ani další opoziční strany - je maturitní zkouška bez známek, u níž by studenti v podstatě nemohli propadnout. O návrhu hovořil například poslanec Lukáš Bartoň, který zdůraznil, že je podobný model uplatňován i jinde ve světě.
Zmínit lze například Velkou Británii nebo USA, ale i další. O co vlastně jde? Problém je podle politiků (a samozřejmě i podle studentů, kterým se nepodařilo složit maturitní zkoušku), že mladí lidé, kteří sice čtyři roky s různou mírou úspěšnosti studují střední školu, ale nepodaří se jim složit maturitu, odcházejí do profesního života de facto pouze se základním vzděláním. Přitom ale, pokud se dostali až do čtvrtého ročníku střední školy, určité znalosti a schopnosti již prokázat museli.
Jak z toho?
V uvažovaném modelu maturitní zkoušky by tedy studenti získali vlastně osvědčení o úrovni svých znalostí z testovaných předmětů i s tím, že by v některém z hodnocených kritérií byla v nejhorším případě zapsána nula. I když asi nelze počítat s tím, že student, který dojde až k maturitě, nezvládne ani jednu otázku například z českého jazyka, v teoretické rovině by ani takový stav nebyl na překážku uznání takového výstupu ze střední školy.
Tento postoj se týká všeobecných předmětů, nikoliv profilových předmětů, vyučovaných na středních odborných školách. Zde by samozřejmě i nadále bylo nutné prokázat v odborných předmětech dostatečné znalosti. Jestliže tedy například budoucí zemědělec prokáže jen pramalé znalosti českého jazyka, nebrání mu to výrazně v kvalitní péči o půdu. Oproti tomu znalosti z agronomie zkrátka prokázat musí. Proto by také bylo možné i nadále v profilových předmětech neuspět a maturitu tak nezískat. Otázkou samozřejmě zůstává možnost přijetí na vysokou školu. Maturant s nízkým počtem bodů například z chemie by se mohl i přesto úspěšně hlásit například na žurnalistiku, pokud by získal vynikající výsledek z českého jazyka.
Názory se ale různí
Zatímco zastánci změny jsou z návrhu nadšeni nebo s ním alespoň nemají výrazné problémy, na druhé straně se i v Poslanecké sněmovně najdou odpůrci, zvláště pak (ale nejen) mezi komunistickými poslanci.
Ti, kteří změny nepodporují, oponují jak tradicí, která diktuje dodržování určitých vžitých pravidel, tak i dosavadními již provedenými změnami, které musely být mnohdy poměrně rychle přehodnoceny. Apelují tedy na zvážení celkové koncepce a ujasnění cíle nejen maturitní zkoušky samotné, ale hlavně celého procesu vzdělávání.
Matematika, matematika, matematika…
Dalším momentem, v který opoziční strany doufají, je zachování možnosti výběru maturity z matematiky nebo cizího jazyka. V tomto má jasno také jeden z předkladatelů návrhu na zrušení povinné maturity z matematiky místopředseda školského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu Jiří Mihola (KDU-ČSL), který by preferoval možnost výběru maturitních předmětů podle profilace studentů - tedy na humanitně zaměřených školách by bylo možné klást větší důraz například na jazyky, na školách technických by potom samozřejmě měla být motivace studentů k zařazení matematiky do seznamu maturitních předmětů mnohem výraznější.
Původní návrh povinných maturit z matematiky počítal s jejím zavedením pro gymnázia a lycea pro maturitní ročníky 2020/2021. Současný ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, jehož na post ministra dosadilo hnutí ANO, ale již na jaře tohoto roku zveřejnil návrh na posunutí tohoto termínu o jeden rok, tedy do roku 2022, kdy má povinné maturitní testování z matematiky dorazit i na odborné střední školy. V současné době jsou ale opět na stole i další varianty.
