V obchodech najdeme obrovskou paletu barevných vřesů a vřesovců, ale v přírodě po celé Evropě roste vřes obecný. Mnohde pokrývá souvislé plochy a pohled na kvetoucí nekonečné koberce keříků je úchvatný.
Proč si něco podobného nevytvořit na vlastní zahradě. Je to vcelku jednoduché. I obyčejný domácí vřes je krásný, ale pokud chcete mít zahrádku barevnou, musíte sáhnout po různých druzích nebo po vřesovcích, rostoucích třeba v Alpách, Africe, nebo se podívat po vyšlechtěných kultivarech.
Vřes milují i medonosné včely
Vřesoviště se vyskytují v přírodě na chudých písčitých a kyselých půdách. Tvoří až půl metru vysoké porosty a původní druh vřes obecný kvete koncem léta růžovo-fialově. Nádhernými porosty vřesu obecného se v našem regionu může pochlubit třeba CHKO Brdy. Tam vřes pokrývá obrovské plochy na bývalých odpadových plochách a když kvete, je to nádherná podívaná. A to už nemluvíme o úžasné medové vůni stoupající z porostů v letních teplých dnech.
Však také drobné kvítky lákají čmeláky a včely. Nektar vřesu je pro včely opravdovou pochoutkou a vřesový med je jedním z nejlepších a nejdražších, má velmi výraznou vůni a chuť. Calluna je latinské jméno pro tuto rostlinu a jeho původ je prozaický – ve starořečtině znamená něco jako smetáček. Větvičky vřesu se totiž používaly na smetáky a košťata.
V mytologii byly vřesu přisuzovány různé vlastnosti. Pomáhá udržovat mládí a sporadicky bíle kvetoucí vřes dokáže údajně chránit proti zlu a je symbolem štěstí.
Zdobí květy zahradu od zimy do jara
Příbuzný vřesovec pochází z Alp nebo Apenin, ale i z Afriky, u nás ale roste také. Všeobecně jde o nižší keřík se stálezelenými čárkovitými lístky. Původní vřesovec kvete od prosince do jara a jeho barvy vysloveně září. Kombinace vřesů a vřesovců pak na skalce vytváří úžasnou podívanou i v době, kdy v pozdním podzimu je všude okolo jen smutná šeď. Původní druhy vřesovců a vřesů totiž šlechtěním daly vzniknout mnoha barevným variacím. V nabídkách tak najdeme keříky s květy bílými, žlutými, červenými a fialovými až po všechny možné odstíny růžové.
Keříky se nemusí pěstovat jen na zahrádce, ale jsou ozdobou i skalek a můžeme je pěstovat v nádobách na terasách a také na balkoně. Protože se jednotlivé kultivary liší nejen barvou, ale i dobou kvetení či tvarem keříků, dá se dokonale prodloužit správným vysazením rostlin i doba kvetení.
Keříky chtějí slunce, nesnáší promáčení
Vřesy a vřesovce jsou nenáročné rostliny, milují kyselou a propustnou půdu. Oba druhy rostlin mají rády slunce a snesou i polostín, kde ale méně bohatě kvetou a barvy nemají tak výrazné jak bychom si představovali.
Obě rostliny potřebují zálivku i v období vegetačního klidu. Když zrovna v zimě nemrzne, je dobré je trochu zalít. Na druhou stranu nesnášejí trvalé podmáčení a zrovna tak přeschnutí. Pokud náhle začnou rostliny chřadnout, je nejčastější příčinou právě dlouhodobé zaschnutí půdy nebo podmáčení.
Chraňte keříky před holomrazy
Keříkům udělá dobře, když jim kromě potřebného substrátu dopřejete nastýlku z rašeliny a drcené kůry. Rostliny po vysazení dlouho zakořeňují a je dobré je před mrazem, pokud je nezakrývá sníh, chránit chvojím. Pokud keříky pěstujete v nádobách nebo truhlících, musíte na dno použít drenážní vrstvu z keramzitu nebo postačí drobný štěrk či malé oblázky.
Potřebují prostě propustnou zeminu. Pokud vysazujete nové vřesy a vřesovce, kombinujte keříky podle barev a pro doplnění se k nim hodí drobné jehličnany včetně plazivého jalovce či břečťanu. Jestli máte v plánu založit typické vřesoviště, dají se keříky vhodně zkombinovat i s kvetoucími rostlinami, jako jsou kandíky nebo nízké pěnišníky. V porostech vřesů jsou velice dekorativní kapradiny a okrasné trávy.
