Marie Antoinetta, rakouská arcivévodkyně a později francouzská královna, je jednou z nejvýraznějších postav světové historie. Její život byl plný luxusu, intrik a politických zvratů, ale také utrpení a tragického konce. Kdyby jen věděla, že její jméno bude znát v pozdějších dobách každý. Nebo snad právě po tom toužila, aby o ní jednou mluvil celý svět a nikdy nebyla zapomenuta? Cesta na smrt, ukončená popravou gilotinou během francouzské revoluce, je symbolem pádu monarchie a přelomového období ve francouzských dějinách. A nejen to.
Pomluvy a plýtvání státní pokladnou
Pověstná kráska byla narozena jako dcera císařovny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána. Později si vzala francouzského dauphina Ludvíka Augustina, pozdějšího Ludvíka XVI. Tato politická aliance měla posílit vztahy mezi Rakouskem a Francií, avšak po smrti Ludvíka XV. v roce 1774 se Marie Antoinetta stala francouzskou královnou v období, které bylo pro Francii čím dál těžší. A to ještě netušila, co ji opravdu čeká. Oběť sňatkové politiky vlastní matky tak musela začít rychle jednat. Nebylo to bez obtíží a nakonec ji to stálo život.
Již od začátku jejího panování byla Marie Antoinetta kritizována pro svůj extravagantní životní styl a nedostatečný zájem o politické záležitosti. Říká se, že byla obviněna z plýtvání státními financemi a ignorování potřeb chudých, lidé ji začínali skoro nenávidět. Její pověst byla také poškozena skandály a pomluvami, které se kolem ní stále více šířily. Oblíbenost Marie Antoinetty mezi francouzským lidem rapidně klesala, což bylo ještě podníceno ekonomickými obtížemi a hladomorem, které sužovaly zemi.
Sama britská autorka Antonia Fraser v knize Marie Antoinetta tohle vše ale vyvrací. Podle ní byla naopak královna velmi útlocitná a nikdy neřekla, že pokud lid nemá na chleba, má jíst koláče. Ten výrok pochází z díla Vyznání od Jeana Jacquese Rousseaua, které vyšlo, když byla Marie Antoinetta ještě malá. Dokonce měla své matce Marii Terezii napsat dopis, ve kterém se jí svěřila, že bez ohledu na vlastní útrapy si uvědomuje, že pro francouzský lid musí tvrdě pracovat. Jako jediná z královské rodiny prý také odmítala ničit obilná pole rolníků jízdou na koni.
Vězení, hrůza a vznik legendy
Vrcholným bodem jejího pádu byla Francouzská revoluce v roce 1789, kdy byla monarchie zrušena a král Ludvík XVI. a Marie Antoinetta byli uvězněni. Během svého věznění byla Marie Antoinetta oddělena od svých dětí a čelila neustálým výslechům a ponižování. Její postavení se ještě zhoršilo po neúspěšném pokusu o útěk z Francie v roce 1791, což vedlo k obvinění z velezrady.
Dne 16. října 1793 byla Marie Antoinetta odsouzena k smrti gilotinou. Její poprava proběhla v Paříži dne 16. října 1793. Přestože se snažila zachovat si důstojnost, její smrt byla pro mnohé symbolem pádu monarchie a konec éry starého režimu. Marie Antoinetta odcházela z tohoto světa ve věku pouhých 37 let.
Legendy o tom, že jí zešedivěly vlasy, nejsou ale pravděpodobně založené na pravdě. Web Heathline přinesl informaci, že stres sám o sobě náhlé zešedivění nezpůsobuje, ačkoliv se to samé traduje například o Thomasi Moorovi, který je spojen s příběhem Anny Boleynové. Chronický stres ale k postupnému šedivění přispět může, a tak není vyloučené, že Marie Antoinetta šedivá při popravě byla, nedošlo k tomu ale přes noc. I tak ale vznikl „syndrom Marie Antoinetty“, který ukazuje právě na náhlé zešedivění a pravděpodobně dává nezapomenout na noc, která byla tragickým vyústěním bouřlivého života krásné královny.
Zdroj: bigen-usa.com, iflscience.com, ncbi.nlm.nih.gov
KAM DÁL: Záletná spisovatelka Božena Němcová: Konec spekulací, o jejím původu je konečně jasno.
