V létě roku 1992 Pablo Escobar unikl ze svého „luxusního“ vězení La Catedral v kolumbijských horách. Escobar si jej sám postavil, aby unikl větším a méně příjemným věznicím, které byly určeny pro zločince, jako byl on. La Catedral měla být spíše jakýmsi domácím vězením, kde měl Escobar mnoho výsad a mohl si užívat luxusu, který si vytvořil svými nezákonnými zisky. Zas tak dobré řešení to ale nebylo, protože Escobar zvládal z vězení nejen řídit své obchody, ale také zabíjet lidi. Ostatně, morálních hodnot se držel jen v kruhu své rodiny.
Osobní ochranku mu dělali místní
Celé ty roky měl přitom Escobar velmi dobré vztahy s chudým kolumbijským obyvatelstvem. Často byl pro své filantropické úsilí přezdíván jako „Robin Hood“ a místní v Medellínu ho natolik uznávali, že jeden čas fungovali takřka jako jeho osobní ochranka. Nicméně, Escobarův život plný bohatství a moci měl také temnou stránku. Jeho drogový kartel byl odpovědný za nesčetné množství vražd, únosů a korupce. Možná by se mu dařilo unikat spravedlnosti i nadále – to by však nesmělo být drogových obchodů s USA, které naštvaly nejen Spojené státy, ale také kolumbijskou vládu. Už tehdy měly přitom země uzavřenu smlouvu o extradici, takže Escobarovi hrozilo vydání do USA.
Šušká se, že tehdy nabídl, že splatí dluh své země ve výši 10 miliard, aby ho Kolumbie do USA nevydala. Aby tomu zabránil a nezabily ho znepřátelené kartely, vyhlásil konec násilí a vzdal se místní vládě. Nechal se zavřít do La Catedral, ale sekat latinu stejně nevydržel. Když vyšlo najevo, že se objevuje na fotbalových zápasech, nákupech, a navíc vraždí obchodníky, kteří za ním jezdí na schůzky, byl to konec podpory Escobara kolumbijskou veřejností. A možná právě tehdy začal jeho pád.
Sebevražda, nebo krutý hon?
Svůj útěk měl prý pečlivě naplánován. Bylo to přitom už v době, kdy měla kolumbijská vláda benevolence dost a chtěla ho přemístit do běžného vězení. Escobar využil většího počtu stráží a zaměstnanců vězení, kteří byli podplaceni, aby mu při útěku pomohli. Během svého pobytu ve vězení si získal přízeň mnoha zdejších – a toto spojenectví mu bylo v okamžiku útěku nesmírně prospěšné. Escobarovi se podařilo z vězení nepozorovaně odejít. Jakmile byl venku, uprchl do kolumbijských hor, kde se mu podařilo skrýt před místními úřady. Tím začal jeden z nejrozsáhlejších lovů na zločince v historii, který sledovala média po celém světě.
Zprávy o jeho útěku získaly ohromnou pozornost tisku po celém světě. Média spekulovala o tom, jakým způsobem se mu podařilo uniknout – a kam by se mohl uchýlit. Útěkem posílil Escobar svou pověst mýtického a neohroženého padoucha. Trvalo více než rok, než byl Pablo Escobar opět dopaden. V roce 1993 byl nalezen a zabit při policejní razii ve městě Medellín. Jeho konec byl – stejně jako jeho život – plný kontroverzí a násilí.
Kolem jeho smrti kolují dodnes konspirační teorie
Existuje řada teorií ohledně toho, jak přesně byl Pablo Escobar zabit. Oficiální verze uvádí, že byl zabit během přestřelky s kolumbijskou policií a vojenskými jednotkami. Někteří však tvrdí, že jeho zastřelení byla cílená poprava a že celá akce byla předem naplánována. Další kontroverzní teorie tvrdí, že americké úřady, jako například DEA (Drug Enforcement Administration), měly přímou účast na jeho smrti. Podle těchto spekulací byl Escobar zabit na přímý rozkaz amerických agentů, kteří se obávali, že by mohl být zajat a začít poskytovat důležité informace. Další tvrdí, že spáchal sebevraždu, když věděl, že už není úniku.
Existuje také kontroverzní teorie, že Pablo Escobar vlastně nezemřel a úspěšně uprchl. Podle těchto spekulací mohla být smrt Pabla Escobara jen předstíraná a on by mohl být stále naživu a skrývat se někde ve světě. Tato teorie však není založena na důkazech a je považována spíše za konspirační.
Jeho děti z Kolumbie uprchly
Po jeho smrti se Escobarova rodina snažila vyhnout pozornosti médií a žít klidný život mimo veřejnost. V roce 2014 byl oznámeno, že si jeho syn Juan Pablo Escobar změnil jméno na Sebastian Marroquin, aby se vyhnul stigmatu spojenému s otcovou minulostí. Sebastian Marroquin je nyní architektem a autorem knihy, ve které se vypořádává s dědictvím svého otce. Měl by žít s rodinou v Buenos Aires a je přesvědčený, že jeho otec může za špatnou pověst Kolumbie, které se země nezbavila dodnes. Jeho dcera Manuela Escobar si jméno změnila také a uprchla do Afriky.
Zdroj: britannica.com, insightcrime.org, thehistoryville.com
KAM DÁL: Protektorátní prezident Emil Hácha: Zrádce, nebo oběť? Vyhlazení Lidic ho zlomilo nadobro.
